Běchovice 2021 - Podevatenácté řadě :-)

Pátek 24.9.2021

Nastoupily jsme s děvčaty do studií. Bude sranda :-).

 

 

Paní učitelka mi volá na druhý konec republiky, že za patnáct minut odjíždějí do divadla a můj syn nemá potvrzení o bezinfekčnosti. Sranda začíná :-D. Do divadla odjel ;-).

Sobota 25.9.2021

Na plavání nás hned zostra čeká dvě stě metrů na čas. "Kdyby nás zase zavřeli, ať máme aspoň něco. Sami jistě uznáte, že z plavání se seminárka psát nedá." Volím si znak, u kterého se nedýchá do vody. Plavecký expert mojí technice nic nevytýká. Říká, že je to dobrý, že pro ty nad třicet platí mírnější limity. Aha, takže já jsem stará.

Při atletické rozcvičce se ke mně do dvojice místo Jakuba Jahody žene macatá sumoška. Během míčkové školky chytám do levého lýtka silnou křeč. Noha bolí a nemůžu na ní došlápnout :-(. Následující abecedu tak musím vynechat. Dávám si místo ní mandle. Je v nich hořčík. Ten to spraví ;-).

Neděle 26.9.2021

Přes Běchovice nejede vlak ani natažený sval. Holt je letos půjdu jenom na čárku. Nic s tím nenadělám.

 

                        

 

Nohu raději šetřím a příliš se nerozklusávám. Uvidím, co vydrží. Klára se mi svěřuje, že si loni těsně před Ústím také něco natáhla. Tuším, že si tam pak vylepšila svoje maximum...

"To, co teď cítíte, není nervozita, ale těšení se. Jako když o Vánocích čekáte na Ježíška." No, já tedy při čekání na Ježíška mívám jiné pocity než na startu.

 

 

Nestačím dvěma běžkyním. Docela to však jde. Od každého kilometrovníku si střihám pomyslnou rovinku. Obě holky postupně beru zpět ;-). Sluníčko hřeje. Moje nejvíc hezky vystupňované Běchovice :-).

 

41:37 min. O rovnou minutu překonávám svůj, před čtyřmi lety zaběhnutý, běchovický osobní rekord. Evžen měl pravdu :-). Dostávám větší zlatou medaili než Moira (někdo se jmenuje jako rýže, někdo jako svetr). 

 

 

 

Zážitky, zážitky, zážitky. O ničem jiném ten život není ❤️.