Sobota 2.10.2021
Liberec upustil od nedělního termínu, čímž mi vzniklo dilema. A protože, ačkoliv k tomu nemám mnohdy daleko, naklonovat se stále ještě neumím, rozhoduji se pro vymazlenou akci sousedních Spořičáků.
Na startu úvodního běhu stojí Lili vedle Lilly. Vzápětí není úplně bez šancí. Nakonec bere mezi o rok staršími dívkami bramboru. Ale pozor. Na příštím jubilejním desátém ročníku už bude tahle kategorie patřit právě jí ;-).
Gustíkovi nečekaně prodloužili trať o šest set procent. Doprovázím ho s holkama v kočárku. U hasičů mu praská žárovka a klesá z druhého místa na třetí. V kapse má však kaštan, který mu dodává energii, aby se dokázal vrátit zpátky na stříbrnou pozici :-).
Ruší se hlídání dětí, dort nebude. Dneska to nicméně nevadí, protože moje děti mají nejlepšího strejdu :-).
Užívám si nesmírně vzácný okamžik, kdy si můžu zcela sama jen tak pobíhat. Ta volnost a svoboda.
Zatímco loni jsme tady striktně dodržovali rozestupy, teď se v koridoru nemůžu ani pohnout, jak jsme v něm natěsnaní.
Chtěla jsem si střihnout krátký rychlý závod po asfaltu, tak ho tady mám ;-). Baví mě.
První Klára, druhá Anežka. Další ženu už před sebe nepustím!
"Zdendo, dělej, máš za sebou Ivanu." "Ivčo, pojď do něj, už je tuhej." Líbí se mi, jak Kujda fandí každému.
Za svým zdejším fenomenálním vítězstvím zaostávám o pouhých šest vteřin. Docela mi to po třetím porodu začíná běhat. Se těším po tom čtvrtém ;-).
S koláčky měl někdo bezva nápad! Za ty je u mě velké významné plus 👍.
"Život je pohoda, život je fajn.
Život je jako jahoda, co ti na šlehačku daj."
"Ivano, ty už se nám sem s těma dětma na tu bednu nevejdeš." :-)
Po roce zase v Globusu. Nákup, zasloužený oběd, dětem zmrzlina a je po prize money. Fajn to bylo. Děkujeme. Chybí mi jenom výběh toho krpálu na lom :-(.
Žádné komentáře:
Okomentovat