S Milešovkou jsem pro letošek vzhledem k tomu, že se koná pět dní po Ostravském maratonu a zároveň dva dny před Běchovicemi, nepočítala. Vůně přicházejícího podzimu mi ovšem přináší chuť se na ni znovu vydat, načež provádím registraci a začínám se TĚŠIT :-). Na zelňačku, na dort, na sušenky, na odznáček za tři účasti, na to blaho potom ;-).
Pátek 28.9.2018
V krásném zářijovém ránu přijíždíme s Augustýnkem do Teplic. On si bere startovní číslo, já čip ;-).
Počasí dnes vyšlo naprosto perfektní. Je opravdu NÁDHERNĚ :-). Kochám se výhledy na Doubravku, vodojem (známý z trasy zimní varianty Teplického půlmaratonu) i náš momentální cíl.
"Kde bude ten dortík, maminkó?" "Tamhle na tom velikém kopci v dálce před námi, Gustínku." :-D
Po boji o udržení kontaktu s nejpomalejšími závodníky zůstáváme ve vybagrovaném polním úseku stejně poslední.
Ve Lbíně narážíme na první švestku a už to začíná :-D. Trháme, ochutnáváme. Hrušky, jablíčka. Sledujeme koníky, kravičky, ovečky. Nedělní porci dvaačtyřiceti kilometrů v nohách cítím, to jo, ale RADUJI SE a UŽÍVÁM SI TO :-) ❤️.
Po suchém létě tu tentokrát není potok ani obvyklé bahno. Úplný luxus, rychlovka :-). Lesní pasáž a závěrečný výstup na horu absolvuje Gustík z velké části po svých.
Vrcholu dosahujeme o deset a půl minuty dříve než loni. Na šestém místě od konce. Jó :-). Odznáček za třetí účast v řadě za sebou ovšem bohužel nedostávám, neboť jsem zde v roce 2016 přesáhla časový limit... Pan pořadatel je v těchto směrech velmi striktní a nejede přes ně vlak. Tak ať si trhne ;-). Přece jen, kdo tady o sobě může říct, že se ve třech letech zúčastnil tří ročníků ;-).
V úžasných panoramatech okolní krajiny si dáváme výborné sušenky s horkým čajem, zelňačku a ten DORTÍK ❤️ (nejlepší, co jsem kdy měla :-)).
Následuje sestup dolů a návrat zpět. Myslela jsem si, že předloňskou cestu autobusem z Čerčan do Teplic nemůže již žádná další překonat. Překonala ;-).
Žádné komentáře:
Okomentovat