sobota 30. září 2017

MilešovKa(p) 17,5 km převýšení 846 m 2017

Kdyby mi někdo loni řekl, že sem za rok polezu znovu, nejspíš bych ho považovala za naprostého blázna. Nicméně po tom silném dojmu, který na mě Milešovka minule udělala, jsem cítila potřebu se sem vrátit.
 
"Rok se s rokem sešel,
někdo by na Milešovku opět rád vyšel.
S kočárkem a Gustíkem,
za tím dobrým dortíkem."

Čtvrtek 28.9.2017

Ráno si sice chvilku vyčítám, co to zase bylo za ztřeštěný nápad. Raději bych se pořádně vyspala. Ale když už je všechno připravené, frčíme směr Teplice ;-).

Dlouhá fronta na registraci se neopakuje. Chybí mi slunečné počasí :-(.

Ze začátku se držíme čtyřčlenné pěší skupiny, jíž dokonce utíkám. Speciálně pro dnešní akci jsem si pořídila menší golfový kočárek. Jezdí docela dobře po trávě :-).


Místo kominíka potkávám černou kočku. Přebíhá nám přes cestu. Ajaj. Hrušky u silnice neuzrály. Nacházím sotva dvě jablka. Letošní úroda je skutečně slabší :-(.

V travnaté stráni si kočárek dělá co chce. Dá zabrat ukočírovat ho, aby stále nezatáčel doleva. Aby vůbec jel :-D. Prý odpočinkový den. Přitom to mám i s posilovnou!

A je to tady. Dorážím k důvěrně tolik známé inkriminované blátivé pasáži v lese. Jo pršelo. Na zádech batoh, za krkem dítě, v ruce složený kočárek. Postupuji opatrně. Hodně to tady klouže. Jako kdybyste procházeli čokoládovým krémem. Opodál se až do půle lýtek propadám do bahna. Zrovna nebylo kam jinam šlápnout... Silou tahám nohu ven a hup tam druhou zpátky. Pohled na mé boty není hezký. Všechno mám zabahněné. Od tohohle snad zbývá už jen krůček ke Spartan Raceům :-).

Bláto se mi nabaluje i na kolečka kočárku. Je to nepříjemné :-(. Kleji. Až nyní nás začínají předbíhat závodníci z druhé startovní vlny. V porovnání s loňským rokem si vedeme velmi dobře. Ani jednou od nikoho neslyším, že to nedám. Naopak nejčastější letošní hláškou se stává "I se zátěží.".

Jsem špinavá, rozcuchaná, zpocená. Ve spodní části Milešovky odhazuji kočárek, abychom závěrečnou pasáž zdolali bez něj.


Cíle dosahujeme v časovém limitu. Hurá :-). Meziroční zlepšení činí čtyřicet osm minut a dvaadvacet vteřin. Že mi to tentokrát přišlo nějaké kratší asi uvádět nemusím :-).

Jsem celá promočená, jako kdybych právě vylezla z bazénu. Jdu se honem převléknout do suchého oblečení. Výhledy na České středohoří hatí mlha.


Augustýnka nevyhlašují jako nejmladšího účastníka, protože celou trať neabsolvoval po svých. Je mi to líto. Hlavně že se pořadatel nezdráhal obohatit na jeho startovném...

Alespoň na dortu si však pochutnal :-).


 

Žádné komentáře:

Okomentovat