Liberec Nature Run 2018

Neděle 7.10.2018

RunCzech se rozhodl rozšířit své závody o přírodní běh s ekologickým podtextem v magickém městě pod Ještědem, a tak se do něj letos podruhé vydávám :-).

Z nabídky dvanácti a dvaadvacetikilometrové trasy volím tu kratší variantu.

"Veselá povaha je základem úspěchu." ;-)

Na startu poznávám Zuzku Sladkou, která zde skončila na třetím místě při srpnové RunTour.

Janička Pekařová hned po startu vypaluje v pro mě nedostižném tempu. Se Zuzkou Sladkou si chvilku děláme společnost, načež ji nechávám za sebou. Jedu si to svoje.

Běžím co můžu a užívám si NÁDHERNÝCH SCENÉRIÍ ❤️. Vše je perfektně značené. Na každém rozcestí někdo stojí. Obrovskou výhodou je mi skutečnost, že neznám trať. Proto dopředu netuším, co mě čeká. Každá další zatáčka představuje neznámou. Když už si myslím, že se nacházím na nejvyšším bodu, ohlédnu se doprava a nevěřícně zírám na prudký táhlý Lom na žulu před sebou :-o. Na ty drobné postavičky zračící se tam nahoře v dáli... Nééé :-(.

 

Celý ho vybíhám. Krůček po krůčku. Běžím tradičně bez hodinek a chybí jakékoliv značení jednotlivých kilometrů, což je též dobře ;-). Cedule v lese neznačí dvanáctiprocentní klesání, jak se mylně domnívám, nýbrž směr mojí distance v místě, kde se rozdělují. Při seběhu zdolávám bezvadné prudké trailové sešupy ❤️. Přes kameny, písek, kořeny stromů. Baví mě to :-). Jen si při nich dvakrát sundávám sluneční brýle, abych si nenamlela.

 

"Nohy už to neberou." Neberou. Nahoru, dolu, nahoru, dolu, … prostě Liberec ;-). Tohle již nikdy víc nepoběžím!

 

Vše korunuje závěrečný výběh na náměstí Dr. E. Beneše. Ocitám se na zeleném (nature, eco ;-)) koberci. Přede mnou cílová rovinka s dokonalým panoramatem radnice.

 



Zvedám ruce nad hlavu, protože další z mých snů se stává skutečností. Jsem druhá!

Klekám si na dlažbu, přikrývají mě osuškou, na krk věsí kartičku :´). Moderátor se ptá na mé hodnocení: "Těžký, ale krásný."

Letím do sprchy abych byla včas na vyhlášení. Scházíme se vzadu pod pódiem. "Běžte do tepla," posílá nás paní z pořadatelského týmu do stanu. Setkávám se v něm s moc sympatickými a milými lidmi. Jana Pekařová, Simona Budáčová, Ondřej Chour, Michal Burian... a Ondřej Fejfar :-) ❤️!

Řadí si nás, vylézáme na stupně vítězů, hraje státní hymna. NESKUTEČNÝ ZÁŽITEK!!! :-)

 

"Nemožnost je pro ty,

kdo v nemožnost věří."

 

- Sri Chinmoy -  

Pondělí 8.10.2018

 

Chůze ze schodů mi činí trošku potíže. Asi se přihlásím na příští ročník :-D.