středa 6. června 2018

1/2Maraton České Budějovice 2018

Sobota 2.6.2018

V průběhu náročné jarní série každotýdenního závodění se ve mně již kumuluje poměrně značná únava. Navíc by někdy bylo záhodno dodržet po nemoci ten takzvaný "týden bez tělocviku". Ale odolejte #ČBhalf...

Do Českých Budějovic přijíždím už třetí rok po sobě úplně vyšťavená a bez energie. I přesto zde však pokaždé předvádím velmi bojovné výkony.

V koridoru se potkávám s Milanem Bartlem, který mi vypráví o tom, jak letos v dubnu běžel Pařížský maraton... :-)


Se startovním výstřelem je to zase úprk :-D. Po třech kilometrech se dotahuji na Hanku Hálovou. Něco je špatně. Buď dnes nemá svůj den, nebo jsem to příliš napálila. Při maratonu jsem jí sice předběhla, ovšem jinak ne. Brzy se mi začíná konstantně vzdalovat. 

V centru města panuje naprosto fantastická atmosféra :-). Běžet v ní předstaje velký zážitek! ❤️ 

Prvních jedenáct kilometrů jde relativně dobře, poté mi rychle začínají docházet síly :-(. Zbývajících deset kilometrů tak pro mě znamená tuhý boj. Přehání se přese mě skupina s vodiči na hodinu a třicet minut. Moje dosti znavené, těžké a tuhé nohy jim bohužel opět nestačí :-(. Rychlejší krok má i Terka, co strávila úvodních pět měsíců letošního roku cestováním po jihovýchodní Asii. Při čtení pasáže o setkání se smečkou divokých psů ve mně zatrnulo. "Ta holka v bílém triku, to je setra Toma Chlupa." Já vím :-).

Méně záživné pasáže na trati vyplňují úžasní dobrovolníci: "Vítáme Vás na čtrnáctém kilometru. Zbývá jich jen sedm, částečně z kopce. To už je kousíček!" "Do toho! Jste nejlepší!" Vy též! ;-)   

Gustík mezitím na vlastní kůži poznává, že některý sport může i bolet.


Třikrát v krátkém sledu po sobě slyším: "Ivano, pojď!" Povzbuzení přichází postupně od Milana, Ládi a Jirky.        Kluci, dík ;-).

Zamávejte do kamery. Mávám ;-).


1:32:09 hod. O patnáct vteřin pomalejší než před dvěma týdny v Karlových Varech. Škoda, ty jsem mohla dát...

"V pohodě?" ptá se mě v cíli Petr Koukal. "Jo :-)." Přichází za mnou Gustík, dávám rozhovor na kameru. Následuje pizza, fandění na tribuně, po dešti voňavý teplý jarní podvečer... To je život :-).


Live what you love ;-).
 

Žádné komentáře:

Okomentovat