Po vyzvednutí startovního čísla a zmrzce zbývá do startu pětky stále spousta času, a tak se ještě vydávám do obchodů porozhlédnout se po nějakém tričku za ten rozchod ;-). Tričko, čepice, peněženka... a v té staré se mi krčí poslední desetikoruna. Ale co, tolikrát se zase člověk přece nerozchází, ne? :´(
Technické zázemí se k mému překvapení otevírá pouhou hodinu před závodem. Převléknout se však dá i za reklamním stánkem na Václaváku, takže to nakonec nevadí. Jdu se rozklusat, abych se mohla včas přemístit do koridoru :-).
Na otázku, co je při běhu nejdůležitější, má Hanka Randáková, dnes coby vodička na pětadvacet minut, jasnou odpověď: "Hlavně ať přitom dobře vypadáme." Přesně tak ;-). A musím konstatovat, že nám to tady holky všem skutečně moc sluší ;-).
"Můžete až k bílé čáře." "Užijte si to!" Miluji hóóó… ŽIVOT :-).
Hned od začátku se mi nedaří nohy pořádně rozběhnout. Nejde mi to :-(. Postrádám veškerou lehkost. Vůbec neletím. Pocitově se jedná o absolutní mizérii :-(. Celou přední stranu pravého stehna mám úplně zatuhlou... Lidé však fandí naprosto fantasticky :-).
20:22 min. Čtyři vteřiny za osobákem! Škoda :-(. Těší mě však, že se mi za sebou podařilo udržet Janu Lenčovou, jakousi Verču, jež měla podél trati silnou diváckou podporu, a Evu Šebrlovou. Jen na tu Evu Beránkovou budu muset do příštího roku ještě nějak vyzrát. Dvanácté místo znamená oproti loňsku vylepšení o jednu pozici. Akorát nerozumím tomu, proč na sedmé příčce figuruje muž... :-o :-(
I ❤️ Runczech :-). "Šuby duby důvab…"
Neházejme flintu do žita. Nikdy totiž dopředu nevíme, co nám život v následujícím okamžiku přinese... ;-)
Žádné komentáře:
Okomentovat