1/2Maraton Karlovy Vary 2018

Sobota 19.5.2018
 
Prvně v životě mě čeká start z koridoru A!!! Co já v něm budu společně s tou Evou dělat? Co s Evou, s Ondrou Fejfarem! ❤️ :-)
 

 
Celé odpoledne se mi chce jen ležet a spát. Navíc mám pořád hlad... :-( Nacházím se tedy v "naprosto optimálním" předzávodním rozpoložení.
 
Po hodinové čtecí siestě v trávě (vzpomínka na MFF :-)) se vydávám v rámci procházky trošku rozpohybovat na kolonádu, kde si zcela spontánně kupuji lázeňskou oplatku s příchutí alžírské kávy. Přece nepoběžím na banán a müsli tyčinku, né ;-). Ve Varech!
 
V technickém zázemí na mě konečně začíná doléhat ta tolik typická atmosféra plná emocí :-) ❤️. Chce se mi řvát a za každý centimetr trati se ze všech sil rvát! -)
 
Dva týdny po maratonu na mě padá období jakéhosi útlumu. Cítím tuhé pobolívající nohy. Jestli ono těch "kopců" včera nebylo přece jen poněkud příliš... :-D
 

Sledovat představování elitních atletů z bezprostřední blízkosti je úžasné :-).

 

Na trať doslova vypaluji. Pepa Unger se mě sice snaží krapet přibrzdit, ale má to marné. Vzhledem k tomu, že mě maminka čeká v cíli již v sedm hodin, nemám příliš na vybranou :-D. Běžím prostě srdcem ❤️ :-).
 

"Když si báječnou ženskou vezme báječnej chlap
tak mají báječnej život plnej báječnejch dní bez útrap."

 

No co, tak si tu třeba udělám osobák alespoň na pětku :-).

 

U Thermalu povzbuzuje Gustík :-). Tohle se nedá popsat :´).

 

Vybíhání mých zamilovaných kopečků, které jsem tolik postrádala na rovinaté placce v Pardubicích, mi dává docela zabrat. Po sedmi kilometrech jsem úplně vyřízená. Motor drhne :-(. Já se však i přesto snažím ve svém úsilí nepolevovat.

 

V dálce před námi spatřuji na zatažené obloze blesk. Zrovna dneska v magazínu Víkend psali v jednom článku o tom, jak se před ním chránit. V hlavě mi utkvělo, že se nemá ležet, nýbrž klečet, aby byl kontakt se zemí co nejmenší. O důvod víc, proč přidat do kroku.

 

I když toho máme dost, pokaždé se na sebe se Zuzkou Rusínovou usmějeme. Jsem přesvědčená o tom, že spousta z nás, neběhá proto, aby v životě před něčím utekla. Ale běhá právě naopak vstříc novým zážitkům, setkáním, radosti :-). Jednoduše milujeme to, co děláme. Naplno. Tady a teď. O tom to celé je ;-). 

 

Přijde mi, že všichni šíleně letí(me).

 

"Kde máte kočárek?" "Nemám."

 

Po jedenácti kilometrech jdou přede mě vodiči s růžovými praporky. Běžet tady s někým 2Run, tak bychom je možná pokořili :-).

 

Jak to ta Marcela Joglová jenom dělá, že každý víkend podává tak excelentní výkony?! 👍 Krásná & rychlá & inspirující.

 

Užívám si to. Vnímám kouzlo jedinečné lokality a báječné fanoušky. Jen ty legendární poklice zde opětovně postrádám.

 

"Girl, you´re my angel, you´re my darling angel.
Closer than my peeps you are to me, baby."

 

Křičí na mě chomutováci běžící v protisměru. Děkuji moc! Mám vás všechny ráda ❤️ :-). "Pojď!" Krakonoši já bych teď zase potřebovala ten ionťák, co pil Jarda Kulhavý na olympiádě v Riu :-).

 

Byť jsem předbíhána rychlejšími běžci, tak zároveň i já některé předbíhám :-). S blížícím se závěrem docela dost. Od začátku až do konce jedu ty největší bomby. Předvádím svůj nejhodnotnější letošní výkon. I když to nejde vůbec lehce, dávám do toho vše. Každý centimetr, každý krok!

 

1:31:54 hod. Jako trénink na poslední, třetí vrchol letošního jara dost dobrý :-).