Zítra poprvé vyrazím se dvěma dětmi mimo domov. Už jenom to sbalení je náročné. Od doby, co používám superdrahý prďouskatý batůžek vyhraný v Klánovicích, musí se mi všechno vejít do něj. Jedno kolik nás jede ;-).
Sobota 15.2.2020
Z fazolky se vyklubala naše Liluška ❤️. Nad parkem svítí sluníčko. Je hezky :-).
Ve startovním koridoru vím, že po zaznění startovního výstřelu dokážu vyrazit na královskou trať. Zásek již na samotném počátku jako před týdnem v Bedřichově na běžkách zde nehrozí. Tady není potřeba výstroj, která by mě brzdila.
Úvodních čtyři sta metrů před Petrou Vašinovou pro mě představuje velký zážitek :-D. Běží se mi dobře, svižně. Trošku se popotahujeme s muži. Užívám si to :-).
Po závodě pak pomalinku vyklusávám. "Běžíš s náma? Nezapomněl jsem tě někde?" táže se mne předjezdec Zdenda doprovázející posledního běžce. Pořád prostě připomínám spíš tlustou pomaloběžkyni než elitní amatérku... "Trochu pohybu ještě!" vybízí mě stařík svojí holí, abych přidala. Dědo, tys tomu teda nasadil korunu. Asi zjevně nejspíš neviděl, jak jsem tudy před chvílí letěla.
Vzpomínám, jak jsem tu před čtyřmi lety na mých prvních velkých "opravdických" stupních vítězů úplně stejně držela Augustýnka ❤️ oblečeného v zimním overalu :´).
A teď hurá na festival čokolády, ovocné koktejly, zmrzlinu, masopustní veselí i nejlepší lasagne do Caesara. Škoda pouze, že šance na vylovení zámečku lásky z řeky Moravy zůstala nevyužita. Prý je voda v ní moc studená. Aha.
Žádné komentáře:
Okomentovat