čtvrtek 25. ledna 2018

Budějovický T1 maraton 2018

Léto 2017
 
Vymýšlím, jakou netypickou běžeckou akci si dát v zimě :-). Místo Lipna volím raději teplo pavilonu v Českých Budějovicích. Od předcházejících ročníků, konaných v podzemních garážích, mě odrazoval jejich typický odér. Výstaviště se mi tak oproti nim jeví jako o poznání vhodnější lokalita.
 
Pondělí 15.1.2018
 
Pokouší se o mě Gustíkovo střevní viróza z minulého týdne :-(. Snad to bude brzy dobré.
 
Úterý 16.1.2018
 
Jím na střídačku suchary s rýží. Největší odvaz pro mě momentálně představují piškoty.
 
Středa 17.1.2018
 
Jsem sice unavená, večer se však konečně začínám cítit líp. Prohlížím si fotky pavilonu T1.
 
Čtvrtek 18.1.2018
 
Zdá se mi sen o tom, jak běžíme v malé tělocvičně na asi třicetimetrové členité trojúhelníkovité trase. Vejde se nás na ní jenom deset, proto se po hodině střídáme. Závod se nám takto dosti protáhne... Ráno, uff!
 
Pátek 19.1.2018
 
Z práce honem vyzvednout Augustýnka ze školky, nachystat věci a vyrážíme na jih :-). Holt prostě nejsem mamina, co o sobotním dopoledni stojí u plotny a šůruje ;-).
 
Sobota 20.1.2018
 
Pohled z okna na přes noc napadlou sněhovou nadílku mě příliš netěší. Ale cesty jsou již parádně protažené, takže po nich kočárek jede bez problémů.
 
 
Vše trefuji bez mapy. Jsem tu už skoro jako doma :-).
 
 
Při příchodu na místo konání propukám v hlasitý smích :-D. To byl zase nápad...
 
 
Nutno podotknout, že počasí vyšlo naprosto perfektně, zrovna když venku leží ten nejošklivější sníh, v němž se i pouhá chůze stává nepříjemnou záležitostí. Opouští mě nervozita. Těším se :-). Nepojímám to jako maraton, nýbrž jako závod na sto pět koleček. Budeme jako formule v nějaké počítačové hře :-).


Neustálé proplétání se davem mi místy velmi evokuje Pražský mezinárodní maraton. "Do háje!" ulevuje si Dan Orálek. V zatáčkách lze snadno nabrat metry navíc. Nejhorší mi připadá ta zhruba v polovině. Slušný nápor pro kolena :-(.


Od startu držím první místo v kategorii. Běží se mi dobře, což ovšem netrvá dlouho :-(. Je to na palici. Postupně nestačím na Lenku Horákovou s Olgou Lebedovou, které si své tempo dokázaly rozvrhnout výrazně lépe než já. Nyní se tedy soustředím na udržení kilometrového náskoku před Kateřinou Kašparovou, přítelkyní Ondry Veličky (aneb není nad to sdílet se svým partnerem společnou vášeň :-)). Moc si přeji, aby tenhle náš bláznivý víkend neměl bramborovou tečku :-).


Chvilkovou krizi zahání vědomí, že mě od cíle dělí pouze osmdesát koleček :-). A pak také "Macarena". Já bych se vůbec nebála ty devadesátky ❤️ zesílit ;-).

"Zbývá nám jenom dvacet kilometrů." "To už je za rohem." Ti ultramaratonci :-).

Kačka běží fantasticky. Rezignuji :-(. Mým jediným cílem se stává absolvování závodu bez jediného zastavení. Mám bolavě otlačená obě chodidla. S blížící se poslední třetinou je jasné, že to tady mají změřené opravdu správně. Je to maraton. Au! Posledních čtyřicet kol bych si klidně nechala na zítra. Škoda, že to není jako v tom snu :-(. Kroužíme dokola, pořád ti samí lidé, jde mi z toho hlava kolem :-(. Je mi špatně. Cítím arašídovou raw tyčinku. Dnes si na ní osobní rekord stejně jako před dvěma týdny bohužel nezaběhnu. Mám dost. Nyní mě předbíhají i ti, jimž jsem doposud sázela jedno kolo za druhým :-(.


Na závěrečná kola se v pavilonu objevuje můj Gustík ❤️ :-). Musela jsem na něj se svým doběhem do cíle přece počkat :-). Děkuji Ivče za úžasné pohlídání! Zežloutnutí mého jména na tabuli mi přináší nepopsatelnou radost! Značí totiž poslední kolo, po jehož dokončení následně zezelená. Vysvobození z utrpení.

3:37:07 hod. Po mých poporodních maratonech trošku zklamání... Výsledku si nicméně vážím, protože jsem bojovala, i když mi to zrovna nešlo. Dnešek mě mentálně posílil a posunul zase o kousek dál :-).

Stejně jako v Hradci se mi bezprostředně po dokončení motá hlava a dělá zle :-(. Prohřívám se asi dvacetiminutovou sprchou. Sedím, načež začínám pomalu jíst a přicházet zpátky k sobě.

Dostavuje se ten krásný pomaratonský pocit :-). Řehtám se a snažím se ho nabažit než za pár dnů vyprchá. Zvu Gustíčka na zmrzlinu, když už jsme v těch Českých Budějovicích... :-)


Jeho "Maminka ťapitala dokola," mě naprosto dostává :-D. O to víc, když nás vzápětí s chutí napodobuje :-).

Žádné komentáře:

Okomentovat