1/2Maraton Praha 2013

Čtvrtek 4.4.2013

Vyzvedávám si startovní tašku v 1/2maratonském expu. Těším se :-).

Sobota 6.4.2013

Že se jedná snad o největší běžecký závod, který se kdy v Praze konal, nám dává najevo už jenom výstup z metra, jenž nám s Radimem zabere asi tak dvacet minut...

... po nichž se konečně přeci jen ocitáme venku u Rudolfina. Hurá!

 

Cestou k zázemí se zastavím u pár stánků, můj tatínek by si tu užil. Vystojím si frontu na toiku a už si pomalu svlékám bundu. Panuje celkem zima, nebe zatažené.

Vstup do koridoru je pořadateli pečlivě hlídán. Dvakrát mi zkontrolují číslo než mě do něj pustí. Najdu si v něm své místo a poslouchám freneticky řvoucího moderátora, který nám dává tušit, že jsme dnes součástí něčeho výjmečného. Po pár minut ticha zazní startovní výstřel a já pro štěstí pouštím k nebi svůj žlutý balónek.

Atmosféra podél trati je naprosto parádní. Fandí tu spousty lidí. No a já se tím vším nechám strhnout a přepálím první polovinu závodu :-D.

  

  

Mánesův most, pomyslnou polovinu, přebíhám v okamžiku, kdy se v protisměru ke svému finiši chystají dva nejrychlejší muži. Tak jsem si to naplánovala, chtěla jsem totiž být vidět v televizi :-).

 

Do patnáctého kilometru živým teoretickou možnost osobáku, ale už je jasné, že nepadne. Navíc se přede mě přeženou bílé balónky. Ještě se sice snažím vyhecovat myšlenkou na tofuáko-šmakuáky, které na mě doma čekají, ale nezabírá to :-D.

Moc se mi líbí poslední kilometr, kdy mírně sbíháme z Čechova mostu a zároveň už v dáli vidíme a taky slyšíme cíl. Člověka to vyhecuje, ale já toho mám celkem dost. Ve finiši to však rozjedu, to zase jo :-).

 

A možná by bylo příště lepší, kdyby pořadatelé nestáli tak blízko za cílem, málem jsem to totiž neubrzdila.

Po medaili dostávám pravděpodobně nejobsáhleší "nákup", jaký kdy na akci tohoto organizátora byl: after sport bar, jablko, pomeranč, banán, voda, ionťák a syrovátkový nápoj.

Projekt Runczech jde výrazně nahoru a s ním i celé zázemí a servis akce. Tak to má být a je to moc super :-).

Naprosto úžasný je také dav, který ještě dlouho po mém doběhu proudí na protější straně nábřeží. Nemůžu od něj odtrnout oči. Krása, ne? :-)