1/2Maraton Karlovy Vary 2026

Pondělí 4.5.2026

 

Rychlá regenerace po maratonu. Nic mě nebolí, můžu hned zase běhat.

 

Sobota 16.5.2026

 

Z vlaku vystupují dvě slečny s připravenými transparenty. To je hezké. Karlovarský půlmaraton díky fanouškům patří k závodům s nejlepší atmosférou.

 

Nikam se mi nechce. Nad lázeňským městem se drží šedivá oblaka. Všude se pohybuje spousta lidí. Je obtížné se někam dostat a najít klidné místo pro chvilku předstartovního odpočinku. Sedám si ke kostelu nad Vřídlem. "Měla byste se zvednout, už na těch studených schodech sedíte docela dlouho," upozorňuje mě nějaký muž. Že by on neměl držet v ruce cigaretu, nekomentuji.

S ohledem na chladnější počasí zvažuji místo tílka tričko s krátkým rukávem, naštěstí zůstávám u tílka. Oblaka se rozehnala, vysvitlo sluníčko.

 

Po startu hlavně neupadnout, připomínám si v duchu, když v tom běžec přede mnou škobrtá. Ajaj. Ustál to, dobrý. Vydra pusu nezavře. Remcá už na prvním kopci, ale devádesátiminutové tempo má v nohách i bez praporku. V uších mi zní písnička Pedro, kterou tu odpoledne hráli. Po třech kilometrech předbíhám Valérii.

 

V protisměru se valí neskutečný proud  běžců. Je to nádhera. Lidé podél trati fantasticky povzbuzují. 

 

Po šesti kilometrech začíná krize. "Pojď, nezpomaluj, držím se tě." Směrem na Tuhnice vane protivítr. Postupně stahuji běžkyni ve žlutém před sebou. Kolem golfového hřiště to v břiše pracuje. Piji jen vodu. V kelímcích je jí málo. Poté, co při převzetí část vycákne, toho k napití příliš nezbyde. Pořád mi teče z nosu. Potřebovala bych na občerstvovacích stanicích kapesníčky. 

 

Krize vrcholí. Na patnáctém kilometru mě předbíhá Valérie. Naopak míjím trápící se Sabrinu. Lok vody vyplivávám, tělo už jí nechce přijmout. Další si neberu, nemá to cenu. 

 

Po druhé tiché třetině trati přichází návrat do rachotu. Mojí nejoblíbenější pasáží je seběh ulicí T. G. Masaryka. Krásně tady hrají. Chce se mi zvednout ruce nad hlavu a zpívat. Nerezignuji. Poslední dobou si v hlavě promítám jistou vizualizaci ;-) 🍀.

 

Na Mlýnské kolonádě se dostávám zpět před Valérii a posléze i běžkyni ve žlutém. Poslední kilometry jsou jen o tom vydržet. Cíl. 

 

Podvečer v Karlových Varech se vydařil. Sprchu musím oželet, spěchám na vlak. Naposledy se prodírám davem.