Čtvrtek 29.1.2026
Sněží, sněží ❄️.
Pátek 30.1.2026
Před závodem stačí méně kilometrů. Když ono je tady jako v pohádce... ❤️ Všude bílo, stmívá se, sem tam nějaký běžkař a hlavně klid. Home office se čtyřmi dětmi je náročný, o pololetních prázdninách obzvlášť.
Sobota 31.1.2026
Budíček ve čtyři hodiny ráno. Hodina tak akorát na to vypíchnout si oko řasenkou. Mráz mě cestou na autobus probírá.
I v Praze mají sníh.
Do Křižíkových pavilonů přicházíme mezi prvními. Zatím je tu prázdno, venku se ještě pořádně nerozednilo. Do otevření výdeje registrací zbývá půl hodiny. Moje myšlenka chvíli si pospat ovšem bere za své. Hudba zde hraje tak hlasitě, že není slyšet moderátora. Augustýnek zaujatě sleduje automobil, vystavený vedle pódia. "Zapomeň, tak rychlý nohy nemám."
Místní včera avizovali, že v Troji leží sníh, takže si opět obouvám krosové boty. Jen do nich musím znovu nějak nacpat ty vložky. Přítomnost olympijského psa dává tušit účast Evy Vrabcové Nývltové a kde jinde, než na trati půlmaratonu.
Klouže to. Když se dá chvíli běžet po asfaltu, je to fajn. Přede mnou běží muž v tričku Vltava Run s běžeckým stylem Jirky Holečka.
Předbíhají mě běžci bez pokrývek hlavy. Jde z nich zima a vybavuje se mi Stelinka. Cítím, jak mi na zápěstí pípá kilometr, ačkoliv nemám hodinky.
Kolem obrátky v Troji to chvíli trošku sviští, jinak se žádná sláva nekoná. Po výběhu kopců se mi nedaří roztočit nohy. Nezabírá ani modrá voda. Chci přidat, ale nejde to. Nabírám čím dál tím větší ztrátu a klesám pořadím :-(.
Trať se mi moc nelíbí. Část vede podél rušné silnice plné aut. Značení opět jen po pěti kilometrech. V sobotním dopoledni potkáváme několik běžeckých skupin. Nerozumím těm, kteří běží závod s mobilem v ruce.
Na posledních pěti kilometrech se propadám z pěkného pátého místa na deváté. Předbíhá mě i skutečný Jirka Holeček. V závěru za sebou navíc slyším přibližující se hlas vodiče Vydry. Vidím třicátý osmý kilometr. Né, to je třetí a osmý. Tak to není Vydra, ale nějaký jiný pán. Pusu nicméně nezavře a já bych raději ticho. Rázem mi začíná pumpovat energie v pěstích.
Za cílem mizím do útrob již zaplněného pavilonu. Lenka obsadila třetí místo. Michal Burian se ze třetího místa propadl na osmé. Nebyla jsem sama, komu dnešní půlmaraton nesedl. Základem je dům, tedy spánek a výživa, a ten nestál na pevných základech. V Olomouci se před posledním závodem zimního seriálu pořádně vyspím. Těším se, kudy vytyčí trať :-).
Žádné komentáře:
Okomentovat