Úterý 20.8.2024 - Neděle 25.8.2024
Boží Dar
Pondělí 26.8.2024
"V sobotu to vypukne, poběží se tady ten maraton." "Půlmaraton," opravuji pána. "Vy jste říkala, že jste ho zatím ještě nikdy nevyhrála, tak se to letos může změnit."
Čtvrtek 29.8.2024
Nechávám si vytrhnout třetí zub moudrosti. Od dvou předchozích extrakcí uplynula více než dekáda a nějak ve mě zůstal pocit, že to nebylo nic hrozného. Po zákroku však skoro neotevřu pusu, nemůžu proto jíst ani pít. Natekla mi z jedné strany čelist, takže z poloviny vypadám jako Honza ❤️. Bolí to :-(.
Pátek 30.8.2024
Skupinka mazáků, zapisujících se do navazujícího magisterského studia, zkoumá neznámé tváře nových spolužáků: "Odkud můžou být? Ze Slovenska nebo z Brna? Proč by k nám šli z FTVS?" "Protože se jim tam nelíbí?"
Druhý den jsem o zmrzlině. Vanilková, jahodová, jogurtová, krtkův dort, kefír s borůvkami, mangový sorbet. Ne, že by to bylo úplně špatné, ale už bych se chtěla konečně pořádně najíst.
Sobota 31.8.2024
Snídám rýžovou kaši a muffiny nadrobené do jogurtu. To mi musí stačit.
Na náměstí leží hromada sněhu. Super!
Rozklusávám se v parku, kde právě probíhá festival jógy. "Tam by ses měla, Ivanko, zastavit," pobízí mě Radek doprovázející na kole. "Pořádně se před závodem prodýchat, já vím :-D." Není ovšem čas. Sotva se stíhám pozdravit s dětmi a už se řadím na start osmého ročníku Chomutovského půlmaratonu.
Váček ve tváři při dopadech cuká, brzy to však přestávám vnímat.
Na Palacké přichází první pořadatelský kiks, když mladá dobrovolnice nesprávně posílá čelo závodu do koridoru, v němž právě ze zastávky vyjíždí autobus.
Pepa to zezačátku napálil. Při náběhu do Zooparku ho odsouvám za sebe. Po prodrání se mezi spoustou návštěvníků výběhu opic přichází další bota. Není tu otevřená branka, a tak musíme ven jednosměrným turniketem.
"Neboj, jdu jenom štáfu," hlásí mi předbíhající Klára. "Nebojím. Makej!" Jenom mi diváci přestali hlásit, že jsem první žena. Musím počkat po další štafetové předávce, snad se to změní.
Bezručovo údolí poskytuje v horkém dni příjemný chládek a také možnost srovnat si tempo a protáhnout krok.
Na čtrnáctém kilometru se nezvládám občerstvit. "Nemáš pití, Jíťo?" ptám se cyklistky. "Nemám, jedu na náměstí na pivo." Povídala by si se mnou, ale já teď závodím :-D. Poháněná žízní spěchám na další občerstvovací stanici umístěnou na Kamencovém jezeře.
"Jsi třetí žena, paráda!" Tak nic, no :-).
"Pít! Ionťák! Děkuju!" Musím si prostě dopředu říct a je to ;-).
Na posledních kilometrech uvadám.
Přibíhám do prázdné cílové rovinky. Na sedmý pokus se mi na domácí půdě podařilo v nejlepším letošním výkonu zvítězit 🥇.
Příliš si to bohužel neužívám. Rána pobolívá, je vedro, mám ukrutný hlad. Zmrzlinu už nemůžu ani vidět, ale nic jiného nedám. Honza nestíhá, potřebuje pomoct s dětskými závody. Nejraději bych se šla ledovat a odpočívat.
Dostala jsem tílko velikosti XS, do kterého se vážně nevejdu. To mělo být asi pro dorostenky, ne :-). Poukázku od Salmingu v hodnotě, za níž si nekoupím ani jednu botu :-D. Pak asi desátý stejný hrneček, jednu cenu do tomboly a dva dárky k Vánocům ;-).
.jpg)
Program zakončují děti. Předávám Liliance vítěznou sponku do vlasů. S Jasmínkou přibíháme na start v poslední vteřině. Lilianka obsazuje nepopulární čtvrté místo a v cíli je z toho trošku smutná. Sponka tentokrát nezafungovala. Asi jsem jí při půlmaratonu vybila 🙈. Její nejlepší kamarádka Elenka pláče, protože upadla. Augustýnek dobíhá čtvrtý od konce. S každým závodem se tak posouvá vždy o jednu příčku výš. Akorát musím dvakrát reklamovat výsledky, protože chlapci za ním neměli čipy.
Neděle 1.9.2024
"Dobrý den a gratuluju!" "Děkuju :-)." Nevím, kdo to byl, ale je to hezký ❤️.
Úterý 3.9.2024
"Mami, proč se tě všichni pořád ptají na ten závod?" :-D
Žádné komentáře:
Okomentovat