Pátek 6.9.2024
Zkouším si sportovní kalhotky: "Gustíku, můžu v nich zítra běžet?" "Ani náhodou, kouká ti půlka zadku! Zeptej se Honzy." "Tomu se to bude líbit. Ten má zadky rád ;-)."
Sobota 7.9.2024
Je tomu na den přesně pět let ❤️.
Pět holek tří generací na výletě v Praze.
Jsem první v technickém zázemí :-).
Prý se jedná o čtvrtý ročník závodu, já už ho ale běhám přes dvacet let. Moderátor dále říká, že je na něj časová dotace padesát minut a že v cíli nemáme stavět barikády.
Gustík měl pravdu. Kalhotky mi lezou do zadku. Rozhlížím se kolem sebe, jestli v nich uvidím nějakou další běžkyni. Jo, tamhle a taky jí tam zalézají. Dobrý :-).
Na startu je dva tisíce dvě stě žen z mnoha zemí světa a já stojím v první řadě. Každý den jsem dvě hodiny v lese a teď tohle. Pecka! ❤️
"Nepřekračujte bílou čáru." "Poslední minuta." "Praha patří ženám, Praha patří běžkyním!"
Prvních šest set metrů k náběhu na Štefánikův most se pohybuji na čele. Až z toho začínám být trochu nervózní, kde ty holky jsou. Na mostě se přede mě nahrnou. V krku mám takové to studeno jako už dlouho ne.
Směrem k hradu praží sluníčko, cestou zpět fouká protivítr. Pole není tolik roztahané, měla bych více bojovat, avšak chybí mi elán. Pociťuji hlad.
Na modrém koberci přichází zklamání s časem i umístěním. Rychlost netrénuji a je to vidět.
Musím vydržet déle než šest set metrů. Pět tisíc metrů ;-).
Neděle 8.9.2024
Žádné komentáře:
Okomentovat