Prunéřovské štreky - 2. závod 2021

Neděle 9.5.2021

Při posouvání termínu konání z důvodu současné pandemické situace vyvstala otázka, jestli se nejprve uskuteční Prunéřovské štreky, anebo dřív porodím. No, byla jsem rychlejší :-). A tak zatímco se konal první závod, já rozdýchávala v parku přednášku ukrajinské pediatričky na téma ozařování. Nemyslím si, že je pokaždé nutné miminka rozpíchávat a dávat na solárko. Nám stačila domácí pohoda, sluníčko a čerstvý vzduch. 

Na druhém prunéřovském díle již nechybíme. Po půl roce na závodech... Lilianka frajersky s kšiltem dozadu úspěšně zdolává stopadesátimetrovou trasu, Augustýnek na trati čtyři sta metrů obsazuje druhé místo. Přebalená a najezená Jasmínka spokojeně podřimuje v kočárku. Já nerozklusaná stojím zase na startu.

"Kam všichni spěcháte?" táže se cyklista. "Za Jasmínkou!" následuje moje jednoznačná odpověď. I když jinak říkám, že na oběd. "Pěkný Ivanko, jeď, jeď!" Fandovi to teď prý dobře běhá. Po první třetině se však dostávám před něj. Místy se mi daří přidávat na rychlosti. Většinou do kopce. Asi se na mě zezadu hezky dívá. Narozením třetího dítěte nic nekončí. Ba naopak, právě začíná :-).

Ke konci bych se nejraději napila a svlékla, jak to tady na cyklostezce praží. Kilometry odsýpají. 

1:03:48 hod. Osobní rekord. Znovu vítězný návrat. Tři čtvrtě roku jsem takhle svižně neběžela. Opět přepisovat všechny ty moje statistické záznamy... :-D Jako by toho odměňování nebylo v poslední době za zrození nového života dost. Už žádné další ořechové krémy :-D.

Po hezké chvilce odpočinku se ocitám zpátky v realitě. Otec našich holčiček mě ani nepozdraví. Dosud neměl zájem tu nejmenší úžasnou zázračnici vidět. Je mu prý ukradená. Zcela mimo chápání zdravého inteligentního člověka zůstává skutečnost, že je takovýto jedinec svým okolím oslavován. Mezi tyto lidi se mi už chodit opravdu nechce :-(.

"Vždycky všechno dobře skončí. A když to není dobře, tak to ještě neskončilo."