Víkendový trojboj završuje půlmaraton z Kolína k Martě a zpátky.
Na předzávodní rozcvičení nezbývá prostor. Sotva stíháme start.
Již v prvních stovkách metrů pociťuji ve stehnech včerejší den. Sluníčko praží. No jsem tady, tak mi nezbývá než běžet :-).
Úvodní pasáž vedoucí dlouhou alejí mi připomíná Hradec Králové. Měření rychlosti ukazuje patnáct kilometrů v hodině. Vzápětí zhasíná. To ani nestojí za to, aby bylo zapnuté.
Daniela Havránková nás tu při vyjížďce na koloběžkách společně s partnerem skvěle povzbuzuje.
Po patnácti kilometrech přicházím o svoje dosavadní vedení mezi ženami. Adélka z Čáslavi si na mě postupně navyšuje náskok.
Trať profilem připomíná svádovskou. Momentálně jsem ráda, že nemusím absolvovat žádné zatáčky nebo kopce. "Krásný. Máš super nohy."
"Jenom voda, ionťák došel." To mně ale vůbec nevadí :-).
Dělám si v duchu legraci, že bych ještě mohla zaútočit na první ženu... Načež ji vzápětí skutečně začínám stahovat! V posledním kilometru jdu před ní. Totálně vytuhla. Stávám se tak vítězkou dvaašedesátého ročníku zdejšího půlmaratónu :-).
V cíli jemně perlivá malina. Bingo :-). Až opožděně zjišťuji, že destička, kterou dostáváme po doběhu společně s medailí, není žádná knížečka, ale čokoláda ❤️. Inu, život je hořký, bohudík :-).
Krásné město, příjemná atmosféra, milí lidé. Asi budu muset do Kolína jezdit častěji :-).
Přebírám pěkné ceny (zaujalo mě udělení ocenění i prvním na obrátce :-) 👍) a hurá za naší (pra)babí :-) ❤️. Na koupališti ve Vodrantech, kam jsme chodili jako malí, nyní dovádí můj syn ❤️. Babička nám sem s sebou vždycky nabalila tašku s jídlem a bylo odbyto ;-).
Prožila jsem bezva víkend, akorát teď chvilku nechci žádné závody :-D. Potřebuji dobít baterky ;-).
Žádné komentáře:
Okomentovat