Zkonzumované (výborné) vánoční cukroví je třeba řádně vysportovat, a tak se mezi svátky vydáváme proběhnout do Teplic. Dilema, kterou distanci si vybrat, definitivně rozhoduji až na místě, kde si volím jedenáctikilometrový okruh.
Krátce po poledni vyrážíme na to ;-).
Vždycky se přece odbočovalo dolů po panelce, ale muži přede mnou pokračují rovně. Za ty dva roky, co jsem zde byla naposledy, se to mohlo změnit, pročež je tedy následuji. Vzápětí ovšem zjišťuji, že jsme si tímto trasu o dobrý kilometr prodloužili :-(. A zrovna takový těžký po trávě. Chlapci, já vás přetrhnu! Spoléhat se pokaždé sama na sebe. Sice o nic nejde, ale když makáte, trošku to naštve. Následně se sbíhá po schodech, ne kolem baráku. Tady si prostě každý běží jinudy :-(. Postupně dobíhám závodníky, kteří se mezitím dostali přede mě.
Pořád mi to tu něco připomíná. Už vím, koloběh z Řípu do Prahy :-).
Uprostřed pole se nachází značení jenom pro dlouhou trasu. Náš ukazatel tady chybí! Čekám proto na skupinku za mnou. Zvažuji, zda se raději vrátit zpět. Dávám však na radu holčiny v růžové bundě běžet dál. Měla pravdu. Dík! Za občerstvovací stanicí se jim vzdaluji. Třeba mě znovu doběhnou, pokud budu opět bloudit :-).
Krásná trať, super počasí, utíká se dobře :-). Poznávám pasáž známou z cesty na Milešovku ❤️.
Já jí (fáborku/šipku) zase nikde nevidím, doprkvančic :-(. Támhle je! Uf.
Jedenáct, dvanáct, třináct nebo pětadvacet kilometrů, na tom nezáleží. Hezky jsme se nakonec proběhli všichni ;-).
Žádné komentáře:
Okomentovat