Zúčastnit se pětikilometrového AVON běhu na podporu boje proti rakovině prsu je pro mě důležité, neboť chci tímto uctít památku ženy, která přesně před rokem podlehla právě této nemoci. Život prostě není vždycky fér :´(. A proto existuje pouze tady a teď.
Stoupání na prvním kilometru mi dává hodně zabrat. Cítím pálení ve stehnech. Že já před odjezdem do Mostu absolvovala ještě i ten spinning. Zdolávám ho. Uf. Líbilo by se mi předběhnout obě chomutovské běhny, matku s dcerou. Krůček po krůčku se dostávám před ně. Pořád čekám ty další dva kopce, ale nic náročnějšího již nepřichází. Jen rovina a následný seběh dolů. Pohodička. Ve vlahém letním večeru se mi běží dobře :-).
V cílovém prostoru se docela zdráhám uvěřit slovům moderátora ohledně mého umístění na bedně. To přece nemůže být možné... V osmém měsíci těhotenství?!
S čekáním na vyhlášení jsem OPRAVDU NEPOČÍTALA. Raději bych se už viděla v posteli. Nemám s sebou ani nic teplého na sebe. Beru tedy zavděk tričku, jenž jsme obdrželi jako dárek při prezentaci ;-).
Žádné komentáře:
Okomentovat