RunTour Olomouc 2018

Neděle 8.7.2018
 
Pepa se ptá Zdendy: "Pojedete na olomouckou RunTour?" "Už jsme tady. Znáš Ivču, potřebuje se týden před tím soustředit." :-D
 
Neděle 14.7.2018
 
Po teplotně průměrném týdnu dnes panuje obrovské vedro.
 
Gustík skáče, běhá, dovádí a v Rákosníčkovo dětském závodě fantastický výkon předvádí. Dělá si tu jak jinak, další pěkný osobák! :-)
 

 

Při nácviku postavení na stupních vítězů již asi nejspíš tuší, že to nedělá úplně zbytečně...

 

 
"Vrátili jsme dítě, klíče od auta, ale pokud hledáte ztracenou formu, tak tu vám už nikomu nevrátíme." 
 
"Dneska to bude špatný," slyším si po dvou kilometrech vykládat běžce kolem sebe. Ale no tak, kluci. Takovéhle mentální nastavení je přece základním kamenem neúspěchu! Ať už se cítíte jakkoliv... Špatné to nebude. Nepřepálila jsem to totiž já, ale ta slečna přede mnou. Postupně se na ni dotahuji. V můj prospěch hraje vzdálenost a stoupání. Hned v prvním z nich jí ukazuji záda, čímž opouštím čtvrtou pozici.
 
"Je to zadarmo," říká jeden z vodičů svým pronásledovatelům při seběhu z lávky. Vůči mně se momentálně nacházejí v protisměru. Ano, bez kočárku je to úplně zadarmo :-D.
 

Dvakrát se na občerstvovací stanici polévám "živou" vodou, potřetí sahám po kelímku s ionťákem. Ten byl snad grepový...
 
Stejně jako loni mám neustále na dohled Janu Smutnou. Nyní se však obě pohybujeme o dvě příčky výš. Chvilkami se jí pokouším stahovat, bohužel na ni nestačím.

Zbývá mi ještě nějaký kilometr a půl, když vidím Petru Kamínkovou mířit do cílové rovinky. No jo, ona spěchá na autogramiádu. Já od ní podpis nepotřebuji. Mně stačí být s ní na bedně ;-).

Zklamání z mizerného času mi vynahrazuje právě umístění v první trojce. Moc se mi líbí Adamova věta, kterou zahajuje vyhlášení výsledků: "Vítězem se stává každý, kdo doběhl!" Přesně tak, my všichni jsme vyhráli ;-). "Ivana s námi běhá od roku 2012. Je to její sedmnáctý start v rámci RunTour, je to možné?" Asi jo... "Dobíhala 84., 47., 62., 34., … pak tři roky nic, to vidíme zde, potom přišla čtvrtá, pátá místa a teď po Ústí nad Labem stojí znovu na pódiu. Tak ještě jedno dítě a bude to!" Také si myslím ;-). 

Zbývá snad jen bedna s Evou... A třeba někdy možná i s Ondrou Fejfarem, když mi to jednou vyšlo s Vítkem Pavlištou. V oblacích teď také trochu létám, ne :-).

V Ústí nad Labem jsem stejně jako Barča Kopřivová obsadila druhou příčku. V Olomouci jsem ji následovala na třetím stupínku. Škoda, že nemá v plánu Liberec. Měla by tam šanci zvítězit ;-).