1/2Maraton Ústí nad Labem 2020

Pátek 18.9.2020

Clarion Congress Hotel Ústí nad Labem

Pozvání promluvit na předzávodní tiskové konferenci bez váhání přijímám. Něco na mě sice od včerejška leze, ale kdy jindy se mi zase naskytne příležitost zúčastnit se tiskovky s Evou a Jirkou.

Na místě mi dochází, že budu muset opravdu hovořit :-D. 

"Život je sladký běh."

- Carlo Capalbo -

Sobota 19.9.2020

Poloprázdné Mírové náměstí podtrhuje letošní netradiční zahájení Runczech sezóny. Na start se stavím s jediným cílem: porazit Janu Fílovou. 

Běží se mi hezky, jen mě docela štve, jak mě pořád někdo předbíhá. Musím si však na to holt opět zvyknout no.

"Jste dobrý, jste dobrý, jste dobrý!"

Na obrátce v Hrbovické ulici zjišťuji, že můj náskok je úplně pidi, načež se po třinácti kilometrech Jana dostává přede mě. Běží výborně. Určitě nemá v nohách týden starý maraton. Nestačím jí. Suverénně mi utíká. Ach jo :-(. 

V břiše panují střevní nepokoje. Začíná se mi chtít spát. "Super, jsi skvělá!" Po chvilce se vedle mě ocitá i Jirka Holeček. 

Při třetím půlmaratonu nastává po dvou třetinách závodu opět stejná situace. V Kolíně jsem ji zvládla, doma nikoliv. Kam se dnes překlopí moje bilance?

Kdo chce uspět, musí v rozhodující okamžik zatnout zuby a pořádně to rozjet. 

Na šestnáctém kilometru odsouvám Janu zpátky za sebe a poslední pětku do toho šlapu jako loni. To je souboj o Pohár rektora Univerzity Jana Evangelisty Purkyně jak se patří :-). Akorát ať mi není špatně, i když to je mi teď stejně pořád, takže je to jedno. 

Zatínám ruku v pěst. Jsem spokojená :-). Navíc jsem si zde vytvořila nový traťový rekord. 

Pohár se mi moc líbí :-). Lehce zklamaný je jen Gustík: "Mami, proč jsi nevyhrála zase radši kolu?" Nicméně vzápětí dostává vynikající nápad: "Naplníme tu vázu celou zmrzlinou." :-)

Čtvrtek 24.9.2020

Přijetí u pana rektora.

Olympijský běh Kadaň 2020

Středa 16.9.2020

Původně jsem byla přihlášená na deset kilometrů, ale s ohledem na aktuální stav a termínovku mi k uctění olympijské myšlenky stačí poloviční vzdálenost.

Ať je červen nebo září, na Nábřeží Maxipsa Fíka sluníčko pokaždé praží. Chytáme tady tak jeden z posledních letošních bronzů.

"Klárko." Neříkejte mi, že mám za sebou Mirvaldovou. Vždyť jsem jí tu přece nikde neviděla. Nebo to bylo: "Marku?" Nejspíš jo. "Máro" zní podobně jako "Kláro".

Dala bych si něco vychlazeného, perlivého, sladkého. Stává se ze mě běžkyně pro žízeň :-).

Marek je v cíli o kousíček dřív. Já teď dávám těsným soubojům přes zimu vale. 

Neběhá se dobře jenom týden po maratonu, ale i čtyři dny po něm ;-). 

Na pátý pokus se mi v olympijském běhu podařilo získat zlatou medaili.

Kladenský maratón 2020

Sobota 12.9.2020

Po letech čekání, kdy mi vyjde termínově Kladno, jsem se nyní dočkala. Zdejší trať sice od mojí poslední účasti v roce 2012 získala jinou podobu, osm okruhů však zůstalo zachováno. Moje momentální maratonské nenaladění se mění při rozklusání. Najednou se těším, jak si to tady dnes užiji :-).

Lenka Koubková na startu povídá cosi o nějakém limitu. Tak limity mě teď opravdu nezajímají. Stejně žádné neexistují ;-). Úvodní kilometr absolvuji na atletické dráze zavěšená právě za ní. Naměřili nám ho za čtyři dvacet, nebo pět dvacet? Přeslechla jsem to začínající číslo. No, spíš ale to první :-D. Zpomaluji si. Cíl mám jediný: uběhnout celou vzdálenost v kuse. Trápení, jako v červnu v Kolíně, nechci znovu opakovat.

Šotolinový povrch v Lapáku se mi nelíbí. Nejde mi to :-(. Bohužel běžím sama. Raději bych se zavěsila za někoho s příjemným konstantním tempem a zcela vypnula. Asi jsem unavená, chce se mi spát.

"Super! To jsou úsměvy :-)." Aby ne, když nás takhle skvěle povzbuzujete, paní fotografko ;-).

Ivo Zejda z Brna! "Vlkodlak" :-). Od mého prvního maratonu uplynulo dvanáct roků. Pevné vytrvalecké jádro však zůstává stále stejné. Jsou to borci 👍.

Po pětadvaceti kilometrech mi ten písek s kamínky snad nějak přestal vadit :-). Daří se mi předbíhat běžce za běžcem. V zatáčce vytrvale fandí cyklista. Můj syn na stadionu za pomoci píšťalky vytváří atmosféru podobnou té na akcích Runczech.

"Pojď, to už vydržíš, makej, jdeš hezky!" Ten pán ví naprosto přesně, jak v tuhle chvíli podpořit. Děkuji!

Točená malinovka, výborná rýže s kuřecím masem a omáčkou, moje oblíbené sušenky. Fajn lidi. Pěkný den :-) ❤️. 

A také nečekaně krásné ceny. Padnou na nové běžecké boty a děti, víte co, my tu dovolenou nakonec přece jenom dáme. Myslím, že si jí zasloužíme ;-).  

Neděle 13.9.2020

Za odměnu ;-).

Středa 7.10.2020 - Pátek 9.10.2020

Baroko 10 km 2020

Sobota 5.9.2020

Den, kdy se mi život převrátil vzhůru nohama.

Gustík měl pravdu, když říkal, že máme o stávajícím víkendu zůstat doma. Nakonec se mi také nikam příliš nechce, ale ráno už plány měnit nebudu.

Areál Velké louky v Plasích hostí závody na tratích od čtyř kilometrů až po ultra. Vydávám se na tu údajně nejkrásnější z nich :-).

V lese je tady hezky, podobně jako na Svatém Kopečku u Olomouce ❤️.  Po nějakých dvou kilometrech od startu přichází náročné táhlé stoupání. Těším se, jak si to pak seběhneme dolů :-). Následuje ještě jeden malý výběh a potom už jen klesání a v závěru rovinka. Pořádně zvedat nohy. Při sešupech se pod ně raději ani nedívat ;-).

Proběhnutí se mi líbilo :-) ❤️.

Chomutovský půlmaraton 2020

Úterý 25.8.2020

Účastním se výběhu po trati druhého úseku :-). Úplně mi to připomnělo olomouckou Mattonku ❤️. Jako druhá fáze super 👍.

Čtvrtek 27.8.2020

Bylo to tak fajn, že si jdu proběhnout i ten třetí ;-). Sice jsem už chtěla odpočívat, ale on by mě ten pohled z okna na štosující se skupinu chladnou stejně nenechal :-D.

Sobota 29.8.2020

Na sudé ročníky připadá oblačné počasí. Centrum města v sobotním dopoledni ožívá sportovní akcí.

"Nepřepískni, Ivanko, nepřepískni." To se snadno řekne. Když on by se člověk doma rád předvedl :-).

Na trati navíc panuje naprosto úžasná atmosféra! Dunící hudba, povzbuzování, bubny. Častokrát slyším svoje jméno. "Jste skvělá! My vás známe s kočárkem." Chvilkami mi až naskakuje husí kůže. Jsem na svoje rodné město nesmírně pyšná ❤️.

Jak jsem se před závodem necítila zrovna optimálně, běží se mi hezky. Na čtrnáctém kilometru u mě však bohužel vítězí pohodlnost.

Při prvním ročníku jsem tady skončila čtvrtá, o rok později pak druhá. Loni jsem těhotná dobrovolničila u zimního stadionu a dnes dobíhám na třetím místě. Sbírka čeká na zkompletování     .

V cíli zjišťuji, jak se vedlo dětem: " Mami, já jsem vyhrál, akorát jsem nebyl na bedně." :-) Tak já dopadla přesně opačně.