Sobota 5.10.2024
Noví spolužáci přijeli z Brna, Plzně, Liberce i Francie. Viola, Celestýna, Kim (to je kluk). "Jak jste přišel k tomu jménu?" "To mi dali rodiče. Mamka věří v jejich význam. Znamená to odvážný, průbojný." Hasič, zemědělec, fyzioterapeutka, učitelé, blonďatá jednovaječná dvojčata trénující box (holky), bojovnice, cyklokrosařka, jablonecký fotbalista, fotbalistka hrající ve španělské lize, asistent trenéra ženského fotbalového týmu nebo třeba studentka přírodovědy, která se konečně ocitla na té správné fakultě :-).
Po letní pauze jsem opět nabalená spoustou úkolů :-).
Neděle 6.10.2024
Ve čtvrt na šest se mi nechce vůbec vstávat. Přepadají mě myšlenky na zaječí úmysly, že bych do Hradce nejela. Proběhla se v Hejčíně, koupila si do vlaku Mannerky a byla dřív doma. Jenže, jestli chci letos běžet podzimní maraton, tak vhodnější příležitost než dnes už nebude. Překonávám se tedy ;-).
Vítá nás pošmourné město. Tady že se mi tehdy líbilo?
"Všichni jsou nervózní místo mě," stěžuje si běžkyně před závodem v prostorné kabině FC Hradec Králové. "A ty se jim divíš? Ani knížku jsem si s sebou nevzala, protože si nebudu schopná číst, jak na tebe budu pořád myslet" přitakává její podpůrný doprovod, zatímco Stelinka prozkoumává závodnická obutí přítomných žen. Já to doma raději zatím neřekla.
Zapomněla jsem si tričko s dlouhým rukávem, takže nezbývá, než běžet v tom s krátkým a rukavicích. Budu muset po celou dobu makat, aby mi nebyla zima.
Na desátém kilometru mě předbíhají kluk s holkou. "Pojď s námi," pobízí mě. Nejdu, čeká nás ještě dlouhá štreka. Brzké bláznění by se mohlo později vymstít. Pohybuji se na páté pozici mezi ženami.
Holku po osmi kilometrech beru zpět.
První kolo mě to nebaví (tady už nikdy víc nepoběžím), ve druhém se ve mně probouzí maratonkyně ❤️ a třetí je pak už jenom na morál. Jako vždycky ;-).
Zatažené nebe poskytuje ideální klimatické podmínky. Mám hlad.
Postupnými kroky se dostávám před Zuzanu Kubínovou. Z posunu na třetí místo se místo se ovšem příliš dlouho neraduji, neboť si za sebou vezu dupající běžkyni ve fialovém. Jejího rychlého tempa se na třicátém kilometru nechytám.
Dobíhám půlmaratonce, kteří startovali hodinu a čtvrt po nás, jenže já mám za to, že hodinu a půl, a tak mi propočty nevychází. Cyklovodič na tři třicet mě ale dosud nepředjel.
Průběh koridorem štafetářů, čekajících na svojí předávku, je něco, co by chtěl člověk zažít znovu ❤️.
"Šestnáctý kilometr!" zvolává oslavně půlmaratonec. Pro mě třicátý sedmý. Při výběhu z okruhu zdolávám jediný kopec na trati. Neustálé obíhání a kličkování mezi půlmaratonci stojí síly navíc. Čtyři kilometry před cílem předbíhám muže, který mi tady na čtvrtém kilometru v opačném směru utekl.
Uličky mezi baráky jsou plné povzbuzujících lidí. Hraje hudba :-).
Matika je easy. Fakt 3:20 🙈. Dělám krok zpět, abych se ujistila, že časomíra neke a ona opravdu neke :-D. Čtvrtá žena, druhé místo v kategorii. Padesátý pátý maraton, třetí nejrychlejší.
Hlava se mi motá, nohy podlamují, ruce modrají. Stelinka spí. Dávám si dlouhou horkou sprchu, načež se odměňuji sýrovou palačinkou a malinovou makronkou.
Někdy ještě dorazím ;-).
Pondělí 7.10.2024
Honza se ráno z postele potácí hůř než já.
Žádné komentáře:
Okomentovat