Neděle 24.9.2023
Najít v Běchovicích kaštan, s nímž poběžím, dává letos neobvykle zabrat.
Při rozklusání sleduji mistrovský závod. Sice bych v něm zametla, ale za tu prázdnou silnici by mi to stálo!
Před startem se moderátor opět ptá, kdo má kolik účastí. Při dvaceti a více se hlásím a tuze hrdě zvedám ruku nahoru :-).
Hned od začátku potřebuji čůrat. Ostatní se ženou přede mě. Nohy najednou těžknou a neběží. To bude těch včerejších devatenáct kilometrů. Bylo hezky, holky spaly, Gustík drandil a než mi začal pokládat otázky jak vznikl svět, proč stromy žijí déle než lidé a jaktože se loď na vodě nepotopí, bylo to fajn :-D.
Sluníčko svítí i dnes, jeho paprsky začínají mít podzimní nádech ❤️.
Běžím, co to v rámci komfortní zóny jde.
Kilometr před cílem nastává okamžik, který jsem si nepřála. Předbíhá mě vodič na pětačtyřicet minut :-(. Má o dva stupně vyšší rychlost. Jen tak lehce prosviští kolem. Nechytám se.
Není důvod se honit, i když bych se honila ráda a těším se, až zase budu ;-).
Beru si vodu, banán, vypiji ionťák a jdu vyklusat.
Na vyzvednutí zavazadla se stojí dlouhé fronty. Kde jsou ty časy, kdy vyskládané batohy ležely na chodníku a každý si vzal ten, který chtěl :-).
Celkově se mi směr, kam se tento tradiční závod v posledních letech ubírá, nezamlouvá. Masovosti je příliš. Tři nepřehledné vlny, neustálé motání v davu a předbíhání veteránů. Startovné sedm set korun, odznáček zvlášť za dvacetikorunový příplatek a pak si pořadatel dovolí na minutu zastavit běžící závodníky, aby mohla projet tramvaj...
Žádné komentáře:
Okomentovat