Sobota 27.5.2023
"Převýšení neskutečné, výhledy nádherné, proběhnutí báječné."
Vybírám si druhou nejdelší vzdálenost - třicetikilometrový závod. Startuje v půl desáté společně s maratonskou distancí.
Na tílko je ve slunečném dopoledni ještě chladno, ale už po prvním kilometru cítím teplo. Jedna běžkyně pořád mluví. Ruší klid lesa.
Trať vede členitým terénem, nepředstavuje tedy žádný odpočinek. Stále je třeba být ve střehu. Sluneční brýle jsem si brala úplně zbytečně. Hned si je sundávám. Potřebuji pořádně vidět na co šlapu a kam dopadám.
"Chceš jít přede mě?" ptá se běžec v bílém tričku. "Né, já bych nevěděla kudy." "Mám s sebou mapu, tak snad nezabloudíme," mává ne mě levým zápěstím s připevněným plánkem. "Snad ne."
Trasy jsou dobře značené. Pokud se člověk nezasní, neměl by se tady ztratit.
První dvě třetiny běžím, tu poslední už to šmrdlám. Nejde mi to ani z kopce :-(.
V Sedleci se křížíme s účastníky jiného běžeckého závodu.
Žlutý motýl! Mám dva body :-). Letos s námi hraje již i Lilianka ❤️.
Ve stoupání zarostlou úzkou lesní pěšinou mě pořád něco požírá. Jemné ranní slunce se proměnilo v polední žár.
V cíli je mi trošku líto, že jsem nebyla na vrcholu Radyně. Dvě hodiny bych se tu šourat ještě vydržela.
Žádné komentáře:
Okomentovat