Sobota 10.6.2023
Po Českých Budějovicích mám chuť se znovu proběhnout, a tak se po dvou letech vydáváme na ústeckou Miladu.
Změna doby je znát. Vyšší startovné, skromnější ceny, menší pódium.
Děti startují společně na nejkratší pětisetmetrovou trať. Augustýnek běží sám, Lilianka s Tomem a já doprovázím Jasmínku, která zvládá většinu trasy po svých.
Gustík mi okamžitě po doběhu hlásí, jak svým finišem rozdrtil deset závodníků. Ve své kategorii obsazuje jedenadvacáté místo, Lili končí druhá 🥈. Jak dopadla Jasmínka nevíme, protože na výsledkové tabuli se zobrazuje pouze prvních devadesát devět závodníků a než to dají na web trvá :-(. Že je též druhá 🥈 se proto dozvídáme až při vyhlášení.
Místo sluníčka se zatahuje a chvíli prší. Přijela jsem se opálit :-(.
Je mi zima až zvažuji tričko místo tílka, ale ne. Po vyběhnutí se rázem zahřívám.
Hned v úvodu absolvujeme výživné stoupání. Neběží mi to. Předbíhá mě jedna žena, druhá. Následuje dlouhé příjemné klesání po asfaltu. Oproti předchozím letům chybí značení jednotlivých kilometrovníků. Nevadí, půlmaraton si dělím na čtvrtiny a to mi nějak stačí.
V té první za mnou bez ustání hlasitě halasí nevtipné běžecké průpovídky vodič na jednu hodinu a čtyřicet minut :-(. Vítám, když mi mizí z dohledu. Konečně zavládá ticho ❤️.
Těžké nohy mi vůbec nejdou! Netuším proč :-(. Nemůžu je vůbec zrychlit. Přestávám počítat, kolik žen už je přede mnou. Tom měl pravdu, když říkal, že poběžím dvě hodiny a ne hodinu a tři čtvrtě, jak jsem odhadovala já. Hlavně aby na mě zbyly koláčky.
Není to honička jako na Runczechu. Můžu se v pohodě vysmrkat.
Před průběhem do druhého kola se přede mě dostává Tereza Černecká Hnízdilová s cyklistickým doprovodem. Holka, co mě dosud nikdy nepředběhla. Přichází impulz. Nohy začínají více kmitat, pomáhají jim ruce. Utíkám jí.
Letos se holt na všech půlmaratonech rozbíhám až na dvanáctém kilometru. Tedy tam, kde jsem dřív končila. Tak to prostě je.
Klid a vítr ve vlasech. Pod nohama písek s kamením. Celkové pořadí je již v tahu, stále však bojuji o umístění v kategorii. Druhé kolo běžím fantasticky. Velká škody té ztráty v prvním. Vylézá sluníčko. Posouvám se o pět míst dopředu a posunula bych se ještě o pár dalších, kdyby trasa měřila víc.
Zvládla jsem to za hodinu pětačtyřicet minut. Měla jsem správný odhad. Ve své kategorii obsazuji třetí 🥉 místo. Ještě, že jsem pořád mladá :-).
V cíli mi činí radost perlivá voda :-).
Sluníčko, vítr. Děti se koupou v jezeře. Vzduchem se line vůně ze stánku s občerstvením. Bych si normálně dala i klobásu :-D.
Mrzí mě, že jsem neběžela o tři minuty rychleji, protože i ty skromnější ceny vypadají dobře :-). Příště se tu o ně zase porvu.






Žádné komentáře:
Okomentovat