Pondělí 2.5.2022
"Ivanko a víš ty, že na některé etapy se bez auta nedá dostat?" krotí moje ambice na absolvování celého seriálu jeho loňský pravidelný účastník Jirka Macek. "Počkej až se bude startovat někde, kam nejezdí vlak ani autobus," straší mě dál. "Jak to uděláš?" Nevím a příliš tomu nevěřím. Nějaká cesta se přece vždycky najde. Daleko dopředu se nedívám. Beru to postupně krok za krokem ;-).
"Byl jsem pak i na tom galavečeru a bylo to moc pěkný," pokračuje dál ve svém vyprávění. Na galavečeru. Galavečeru :-).
"Ivanko, kdy to otočíš? Vždyť za chvíli už bude Kamenička. Já chtěl dneska jenom volně." :-D :-D :-D
Neděle 15.5.2022
Babička pokaždé bere batoh plný jídla. Tom s sebou nemá nic :-D.
Přivádím do Vroutku silnou brigádnickou skupinu ;-). Lilianka se opět hned vrhá po odložené sekačce, aby s ní zkrátila zdejší porost :-D. Augustýnka vzápětí úkoluje sympatický sám pan starosta. Musí najít rybník, kámen, velký klacek a spočítat všechny lampy 👍.
Rozklusávám se po trase dětského závodu. Tady jsem to podle fáborků zvládla, tak ještě v tom hlavním :-D.
Přede mnou se stejně jako v Perštejně pohybuje Lukáš Eliáš. Brzy ho však předbíhám, a tak nezbývá než sledovat, kam zabočuje v dáli běžící oranžový dres celkově druhého Ericha Panitze.
Cyklostezka, pole, spalující vedro. Běží se mi hezky. Týden po maratonu to prostě lítá :-) ❤️.
Před závěrečným úsekem mě sice matou fáborky směrem dolů, ale to bych šla do dalšího kola :-D, takže mířím správně doprava a snažím se až do konce, protože výsledné časy se sčítají, takže roli hraje každá vteřina.
Byla bych na bedně i v mužích. To se mi snad doposud ještě nikdy nestalo :-).
Koupeme se v místním potůčku a ani se nám odsud nechce zpátky domů. Začínají se mi tyhle závody líbit ❤️.
Žádné komentáře:
Okomentovat