Od Zuzanky dostávám krásné startovní číslo: 111 . Patnáctku ve Svádově dnes běžím potřetí a jednička jsem přece také, takže se jedná o naprosto správnou volbu 👍 ;-).
Spala bych. Bylo teď hodně tréninku, ráno velká snídaně, tak jsem na to zvědavá...
Na čtvrtém kilometru mě dobíhá Zdeněk Jahoda. Antipatie vůči tomuto bezcharakternímu člověku stále nedokážu úplně odložit stranou, nicméně děkuji za odtažených šest kilometrů. Jenže život není jenom o běhání a už vůbec ne o permanentním činění naschválů. Je to docela fofr. Chvilkami vidím i docela barevně.
Po dvou třetinách mi zničehonic najednou ztuhnou nohy :-(. Pobolívá břicho, hlava uvadá. Poslední kilometr vypouštím.
Normálně bych si svojí druhou cílovou pásku užila, ale v tuhle chvíli je mi to nějak jedno... Hlavně zdraví a spokojené děti ❤️.
Výsledek sice znamená nový osobní rekord na této trati, dvakrát jsem však měla rychlejší mezičas v rámci půlmaratonu, a tak si na celozrnné mannerky budu muset asi ještě nejspíš počkat. Nebo ne?
Žádné komentáře:
Okomentovat