Poprvé jdu z vlaku do Svádova pěšky. Mám to tak trošku v rámci rozklusání :-).
Krátce po startu se opět propadám. Bolí mě nohy, nestačím ostatním :-(. Ztrátu naděje však zastavuje postupné prokousávání zpět kupředu. Daří se mi dostat před Kamilu Turkovou, Martinu Stehlíkovou a vzápětí i Míru Volfa.
Po sedmi kilometrech u mě sice začíná docházet k úbytku sil a moje tempo nedokáže zadržet nástup Lenky Bucharové, nicméně skutečnost, že běžím tento dvou a půl kilometrový úsek již naposledy, mě pohání k cíli.
Po tom, co jsem původně dost váhala, jestli sem dnes vůbec jet, cítím spokojenost :-). Přece jenom dát ve třetím měsíci desítku pod čtyřiačtyřicet minut a nechat přitom za sebou tolik netěhotných žen je fajn. Krásný pocit prostě není zadarmo ;-). Nečekané umístění na bedně představuje pak už jen třešničku na dortu :-).
Žádné komentáře:
Okomentovat