Startovní set jsem si vyzvedla v rámci své pracovní cety do Prahy již ve čtvrtek. Na sobotu jsem se hrozně moc a hrozně dlouho těšila. Měl to být krásný den, ale nakonec se moc nevyvedl :-(.
Sobota 6.9.2014
Ráno se probouzím s nemocí, takže jsem místo plánovaného rozcvičení nucena zůstat v posteli a půl dne prospat. Následuje navíc ještě nějaký osobní karambol a tak vyvstává otázka jestli vůbec do té Prahy jet. Ale jo, zkusím to a uvidím ;-).
Na Můstek dorážíme s Radimem po čtvrté hodině odpolední. Slyším dva známé hlasy, což znamená že je moderátorské duo opět ve své původní sestavě a to je dobře :-).
Všude je spousta lidí, není tu pořádně k hnutí :-(. Malá kapacita, ale zase je to centrum hlavního města no.
Projdeme okolí, rozcvičím se a jdu se postavit do startovního koridoru, kde potkávám Gábinu, tak prohodíme pár slov.
Není mi moc dobře, neběží se mi moc dobře, prostě to nejde no :-(. V průběhu závodu mě navíc rozbolí břicho. Zelenina by se předtím asi opravdu jíst neměla...
V cíli jsem chtěla být dřív a umístit se víc vepředu. Tak snad příště.
Hrozně dlouho trvá než se vymaním z cílového prostoru. Musíme projít polovinu Václavského náměstí. Je to asi super pro ty běžce , pro něž angažovanost v závodě končí protnutím cílové čáry. Ne však pro mě. Já chci jít ještě povzbudit ostatní. Nejdřív další holky na pětce (moc jsem jich už tedy z výše uvedeného důvodu nestihla) a pak také desítkáře. Vždycky je fantastické vidět tu rychlost afrických běžců z bezprostřední blízkosti (a jako bonus přitom pohlédnout do televizní kamery).
Žádné komentáře:
Okomentovat