Na další díl ze série RunTour jsme zavítali do Hradce Králové. Celý den pršelo, takže jsem pro nás nalezla stanoviště v podloubí děkanátu :-).
Nejprve jsem zafandila účastníkům dětského běhu a následně se začala připravovat na své závody.
Stejně jako v předchozích RunTour-ech mě čekaly obě trati, tedy pět i deset kilometrů. Pětka opět s cílem trošku se prohnat, desítka pak na výklus.
Trasa okruhu o délce pěti kilometrů byla nahoru dolů :-). Znovu na nás čekaly různé přeběhy a podběhy, jak je pro tyto běhy typické, včetně mostu, který jednak v deštivém počasí dost klouzal, takže se přes něj muselo běžet opatrně, a zároveň byl celý děravý, takže se raději nemělo dívat dolů :-D.
Do rychlého běhu se mi nechtělo, ale přeci jen jsem to vzala svižněji, v hlavě si pořád nad něčím přemýšlela, pročež mi to uteklo. Závěr byl pak celkem mazec, neboť nás společně finišovalo více. Jediné, na co jsem v ten okamžik myslela bylo, že mě prostě NEPŘEDBĚHNOU! A tak jsem šla poslední metry na krev, ale zvládla jsem to :-).
Z důvodu stále neutuchajícího deště jsem na desítku zvolila model "pytel na odpad" :-)...
... a krátce před startem se zařadila do koridoru.
Běžela jsem podle plánu se skupinou na jednu hodinu.
Byla to pohoda, ...
... pohoda, ...
... a opravdu velká pohoda :-) :-) :-).
Kdyby někdo potřeboval vodičku na hodinu, může se ozvat ;-).
Na předposledním kilometru jsem se pak lehce vzdálila a s příjemným pocitem si proběhla cílem :-).
Po závodě následovala pěkně hnusná zmrzlina z "toi toi creamu" (co to je za nechutný nápad?!) a oblíbená tombola, kde jsem zase nic nevyhrála...
Závěrem bych chtěla vyzdvihnout výkon dlouhovlasé, stále se usmívající a podporující dobrovolnice, která stála kousek za druhým kilometrem. V dešti vytrvala po celá tři kola. Navrhuji ji na titul "Dobrovolnice roku".

Žádné komentáře:
Okomentovat