Středa 3.9.2025
"Mami, se zlomenou nohou by ale nešlo běhat." "Já bych ti Lili ukázala, že šlo :-D."
Středa 10.9.2025
Zdálo se mi o další zkoušce z fyziologie. To snad ne.
Pátek 12.9.2025 - Neděle 14.9.2025
Boží Dar
Hezky jsem se proběhla, dobře najedla, krásně prošla ❤️.
Středa 17.9.2025
Na Běchovice se chystá lazaret. "Jsem třetí ve statistice dlouhodobé výkonnosti pod pětapadesát minut a letos to pod ně nezaběhnu," zoufá si Zdeněk, kterého bolí koleno. U mě přes Běchovice nejede vlak, takže ani pochroumaná plantárka.
Neděle 28.9.2025
"Pro mě je to vždycky zvláštní den, když jedeme na Běchovice. Takovej svátek," přemítá po ránu jeden z veteránů.
Rozmýšlím, jestli běžet ve starších botách s vložkou, nebo v nových bez ní. Hlavně ať noha nápor vydrží, přeji si. Hned po vyzvednutí startovního čísla jdu na to :-). Procházka, sušenky, sluníčko. Vychutnávám si vzácnou chvilku samoty. Dokonce jsem tady na plakátě. Vzpomínám na Iva Domanského. Jak stál před školou, kde dříve bývala prezentace a každého jmenovitě zdravil, každého znal. Fandil mi víc než ostatním, protože jsem mu připomínala jeho samotného. Toho, když mi to začalo trošku běhat, se už bohužel nedožil. Čest jeho památce. Poběžím v těch starších s vložkou, je rozhodnuto.
Moderátor opět vyvolává věrné účastníky po pětiletce. Musím si počkat, než budu moct znovu hrdě zdvihnout pravici.
Vedro a neustálý slalom mezi veterány, kteří startovali deset minut před námi.
Po dvou kilometrech předbíhám pana Kostku, po třech pana Večeřu a nad Hrdlořezákem trápícího se Zdeňka. Hudba s dýdžejem ženou závodníky vpřed.
Nejnáročnější část ovšem přichází posléze. Nekonečně dlouhý stoupající závěr Hartigovou ulicí. V jeho konci ze sebe ještě doluji síly pro úspěšný finiš se soupeřkou.
Největší obavu jsem měla ze seběhů. Noha rozbolela, ale drží. Po doběhu zvládám vyklusat. Zdeněk to o půl minuty nedal :-(. Koleno vydrželo, zato ho chytla záda.
Půl hodiny stojím ve frontě na batoh a chytám bronz 🌞.
V dámských sprchách se probírá téma důchodového věku. Jedny ho mají a stále pracují. Druhé ho naopak nedočkavě vyhlíží a prvním nerozumí.
Chtěla bych být rychlejší a hubenější, nicméně do závodu jsem nastupovala s tím, že umístění na bedně bude představovat spokojenost, takže nelze jinak :-). Od včerejška mě provázelo tušení, že to takhle dopadne 🥉. Druhá běžkyně byla přede mnou o sedm vteřin, čtvrtá za mnou také o sedm. Kvůli více startovním vlnám probíhají některé souboje na dálku.
Je to svátek ❤️.






Žádné komentáře:
Okomentovat