Neděle 18.9.2022
Do tmy a deště se mi po necelých čtyřech hodinách spánku vstávat nechce, ale překonávám se ;-).
Cestování vlaky a autobusy se třemi malými dětmi je dobrodružství :-). Vytlačit sourozenecký kočárek do kopce vysokou mokrou trávou mi dává zabrat. "Já vidím závod! Ahoj závode!" raduje se Lili při pohledu na fotbalové hřiště se třemi bránami. Po dvou týdnech se opět závodí v malebném Bečově nad Teplou. Tentokrát ovšem na druhé straně obce a v terénu.
Lilianka běží s rukama v kapsách, Jasmínka se mnou s odstupem vzadu.
Velkolepou podívanou následně předvádí Gustík, když v krásném závodě na sto metrů vítězí mezi chlapci z nejmladší přípravky a neskutečně se z toho raduje :-). "Já jsem vyhrál, akorát mezi holkama jsem byl druhej," chlubí se každému na potkání. Medaili nesundá z krku, až si jí utrhne.
Je zima. Dvoje sluneční brýle s tílkem jsou mi k ničemu. Závodu předchází další z četných přeháněk posledních dní. Startuji nerozklusaná a rovnou do táhlého kopce. V nohách pálí a ačkoliv se mi běží hezky, včerejšek je v nich znát. Postrádám větší rychlost. Vůbec nemám představu na jakém kilometru se zrovna nacházím, ani kolik jich ještě může zbývat.
Mrzí mě porážka od Romany Lubinové, ve své kategorii však obsazuji první příčku.
Žádné komentáře:
Okomentovat