Neděle 9.1.2022
V Kadani prý nějaká záškodnice strhává fáborky, a proto zimní běžecký pohár dnešním závodem končí. Byla by to věčná škoda. Vždyť kolika lidem a rodinám Čenda pozitivně ovlivnil život! Pobývají na čerstvém vzduchu, hýbou se a jsou spolu. Od listopadu do února každou neděli. Už dvacet let :-).
Fáborky vidím, tak co se děje?
Pořád sněží . Dostat se kamkoliv s kočárkem naloženým dvěma dětmi představuje obrovskou dřinu a úsilí, místy až zoufalství.
S Liliankou jsem na pětisetmetrovou trať nepočítala, ale ona chce také běžet! Jdu jí tedy přihlásit ;-). Děti přirozeně napodobují to, co vidí :-).
Líbí se mi, jak Čenda zapíská na píšťalku a všichni okamžitě zanechají svojí stávající činnosti a vydávají se k němu :-).
Zase se mi neběží ideálně. Nohy tuhé, ale jinak je to zde nádhera. Tři okruhy, v každém čtyři stoupání, průběh náměstím.
Neustále se předháním s jednou běžkyní. Mám za to, že musíme být ve stejné kategorii. Nějak se mi jí nedaří setřást :-(. Jejímu nástupu v závěru již nevzdoruji. Jsem líná se honit.
Pátá žena a v kategorii nakonec první :-). Holka, která doběhla přede mnou, je mladší.
"Kde jsou tady šatny?" :-D
Zmrzlé ruce, zmrzlé nohy, zima. Kadaňský ZBP byl odjakživa krutý :-).
Letošní rok zahájil hned zkraje pěkně zostra. V jeho úvodním týdnu se mi ani v jednom dni nedostalo prostoru se na chvilku zastavit a vydechnout. Zvládla jsem lékaře, zubaře, soud, dvě pracovní porady, zkoušku ze sociokulturní kinantropologie, nemocného potomka a dva běžecké závody. Příští víkend si to vynahradím. Vyspím se, najím se, zaběhám si :-).
Žádné komentáře:
Okomentovat