Poprvé nemám při kadaňském svátečním běžeckém závodě na pět kilometrů v nohách týden starý maraton.
Hrozilo, že se letošní jedenáctý ročník vůbec neuskuteční. Čenda Filingr toto však nedopustil a sám se ujal pořadatelství. Díky mu za to :-).
Tentokrát startujeme odděleně. Nejprve my ženy s dorostenci a juniory, poté zvlášť muži.
V úvodu běžím po boku blondýny s copem. Těším se, jak vylétnu krátké prudké stoupání, které brzy přijde. Místo síly je ale v nohách najednou prázdno. Asi jako když autu náhle zhasne motor. Copatice mi tak během chvilky poodskakuje :-(. Dostihnout ji se mi už nedaří. Naopak si svůj náskok vůči mě pozvolna navyšuje.
20:02 min. Osobní rekord. Škoda těch dvou vteřin. Vědět, že běžím na magické hranici dvaceti minut, určitě bych ještě přidala. Jenže na kdyby se nehraje :-).
Žádné komentáře:
Okomentovat