Stejně jako před rokem mě i letos po žateckém Adventním běhu postihla viróza :-(. Rozhodnutí zda do Olomouce jet, či nikoliv, proto nechávám až na poslední chvíli. Cítím se již sice lépe, ale stoprocentně fit stále nejsem :-(. Touha po krásné medaili se sobem je však silná...
Definitivní impulz pro mě představuje pohled z okna na ranní severozápadní chumelenici. Je to jasné. Zdrháme odsud ;-).
Mezi ženami se ve Smetanových Sadech sešla opravdu slušná konkurence. Suverénně vyhraje Péťa Vašinová, nicméně za ní to zůstává otevřené. Není mi úplně dobře, a tak mě mrzí, že se s nimi nebudu moct rvát o co nejlepší výsledek. Do pátého místa budu spokojená. Stojím nabalená v koridoru, kde čekám na start. Co já tady vlastně dělám? Mohla jsem místo toho tady teď být v klidu a teple domova, hrát si na Ježíška a balit dárky...
Byť neběžím na maximum, svižné tempo mám. Po obrátce v aleji se kochám pohledem na ten úžasný téměř sedmisethlavý dav rozzářených čelovek.
I když se snažím bojovat s holkama okolo sebe, tak to nehrotím. Jak dnes zaznělo během cesty ve vlaku: "Nic cennějšího než lidský život neexistuje."
Je to tam - máme jí! Medaili se sobem :-). A nejenom medaili, ale i diplom zdobí sobi :-).
Honem rychle převléknout do suchého, dát si výborný čaj a můžeme vyrazit na vánoční trhy v centru města.
Podívat se na stromeček pojmenovaný Střelka :-).
Neděle 10.12.2017
Za rozbřesku doprovázeném kohoutím kokrháním vyklusávám v Hejčínských loukách, ještě jednou navštěvujeme trhy (nyní pro změnu za světla a sluníčka :-)) a hurá domů. Někdo tam ty dárky zabalit musí :-).
Byl to opět báječný víkend :-). My s Gustinem prostě umíme žít ;-).
...báječná to žena 😊 Ale takhle riskovat...
OdpovědětVymazat