Říjnový lívancový běh se tentokrát z důvodu pořádání podzimní Flory běží výjimečně na stezce kolem Moravy. Mám ráda trasu v parku i tady u řeky. Obě mají něco do sebe :-).
Místo rozcvičení zase kojení... Ale jak se dívám kolem sebe, tak on se tu stejně skoro nikdo nerozcvičuje.
Na startu je dalších osm žen a všechny vypadají, že běhají velmi rychle. (Ikdyž já tak dneska v těch nových elasťákách možná také vypadám :-D.) Běh si chci užít a mohla bych si vylepšit svůj čas z minula.
Konečně se mi podařilo dodržet taktiku, o které jsem již delší dobu uvažovala. A to snažit se držet člověka, u kterého je předpoklad, že poběží tak, jak já bych chtěla běžet. Jednoduché :-). Díky tomu se vyhýbám přepálenému začátku a navíc zjišťuji, že přede mnou není žádná jiná žena.
Jednu krátkovlasou běžkyni mám sice po celou dobu v patách, ale držím to. Přece se nenechám předběhnout!
Říkala jsem si, že čas pod patnáct minut by byl bezva, ale pod čtrnáct třicet jsem ho opravdu nečekala. Jsem z něj nadšená. Mám lívancový osobák :-). A to jsem byla včera nazvána pomaloběžkyní.
To je na tom běhání to krásné, jak se rychle dostavují výsledky, když se mu věnujete :-).
V cíli je připravený výborný čaj a místo lívanců pro změnu neméně dobrý perník.
Těsně před vyhlášením výsledků se probouzí doteď v kočárku spící Augustýnek. Asi chce na bednu. Zřejmě si je vědom svých zásluh.
Mít to všechno s kým sdílet, tak to nemá chybu.
Zdravím a blahopřeji!! Závodit a trénovat při malým to chce opravdu morál, zápal a nadšení! Držím palce!
OdpovědětVymazatP.S. A Honza nám asi běhá za holkama a možná i na pivo!
Díky! Člověk si jenom musí stanovit priority. Já třeba nevařím, nežehlím, ale běhám :-).
OdpovědětVymazat