sobota 18. července 2015

2 míle s úsměvem Self-Transcendence Race, Olomouc 5.7.2015

Neděle 5.7.2015

O první srpnové neděli opět vyrážím do Smetanových sadů na tradiční Lívancový běh. Augustýnka tentokrát hlídá babička, takže si můžu běžet sama. Už dopředu vím, že dvě míle ve spalujícím vedru a rychlém tempu budou náročné.

Hned po startu vyrážím svižně, načež postupně zjišťuji, že na první ani druhou ženu dnes stačit nebudu. O třetí pozici pak přicházím v závěrečné rovince. Když do ní vbíhám snažím se výrazně zrychlit, ale při pohledu na moje těžké tuhé nohy a na lehké a ladně běžící nohy paní ve fialovém, která mě právě předbíhá, vidím, že je to marné. Až se sama musím v duchu smát, jak komicky to muselo vypadat. S blížícím se koncem rovinky si říkám, že kdybych třeba ještě předvedla svůj drtivý finiš, tak možná... ale na otázku proč se mačkat kvůli jednomu banánu, když na mě doma čeká velká taška třešní, si nedokážu odpovědět :-).


Jsou ty holky prostě strašně dobrý a já mám ještě co dělat :-). Ono jestli běžíte tak či onak je vcelku šumák. Hlavní je, že běžíte. A taky, že jste venku, na čerstvém vzduchu, v parku, mezi usměvavými lidmi, v blízkosti voňavých stromů... :-)

Žádné komentáře:

Okomentovat