Úterý 18.3.2025
Kvůli škole se letos nemohu zúčastnit 1/2maratonu Praha, proto nabízím svojí registraci na prodej. Přichází však jedna nedůvěřivá reakce za druhou. Potencionální zájemci se se mnou chtějí setkat, nahlašují mě za podvodné jednání a kdesi cosi. Koukám na to jako zjara. Stačí přece dva kliky a je to. Tohle jsem dosud nikdy nezažila. Přesouvám inzerát ze sociálních sítí na běžecký web, kde je to zcela o něčem jiném. Milé odpovědi a hned je prodáno. Úplně jiný svět. Ten můj ❤️. Myslím si, že normální člověk využívající deset procent mozku, dokáže celkem snadno rozpoznat falešnou nabídku.
Sobota 22.3.2025
Focení u brandfotografky v Praze 📷. "Kdyby se něco nepovedlo, dají se když tak vyměnit hlavy," uklidňuje nás :-D.
Středa 9.4.2025
"Poslední rovinka." "Jsem hotovej." "No a teď teprve bude ten trénink." :-D
Pátek 18.4.2025
Velikonoční pečení :-).
Sobota 19.4.2025
Po sedmi měsících jedu potřetí někam sama bez dětí.
Tradičně nestíháme. V dopolední mele najednou koukám, že Stelinka konzumuje mojí svačinu, kterou jsem měla zabalenou a připravenou s sebou. Už nemám :-D.
Takovou radost jsem měla , když se mi loni dvakrát podařilo splnit limit na mistrovství České republiky v maratonu. Jenže od letoška byl zpřísněn, a to výrazně. Půlmaratonský též. Start na maratonském šampionátu mi unikl o čtyřiačtyřicet vteřin, na půlmaratonském o pouhých deset vteřin. Oddílový dres nevyvětrám.
Nechce se mi rozklusávat. Jsem nějaká strnulá. Před závodem mám čas zabývat se ptákovinami, jako jestli si obléknout tílko, nebo tričko s krátkým rukávem, jestli běžet s rukavicemi, nebo bez nich, jestli si vzít vložku nebo tampón. Ženské téma jsme zrovna včera probíraly s Liliankou. "Když to dřív začne, tak to i dřív skončí," dovtípila se dcera správně. "Přesně." Srandovní je srážka na "záchodě" mezi dvěma auty. "V pohodě, já jdu za vás." :-D
Po pěti týdenní pauze nevím, jak rychle běžet ani na co při závodě myslet.
Ožívám až po dvou kilometrech :-). Tohle miluji ❤️.
Panuje ideální počasí. Trať je kvůli uzavírkám změněná. Na pátém kilometru dobrá duše hlásí mezičas. Člověk by neřekl, kolik mají v Pardubicích rozbitých komunikací. V polovině závodu se mi na občerstvovací stanici konečně podaří napít. Na dvanáctém kilometru zní: "Už jen poslední kilometr, poslední míli." Na dvanáctém kilometru. Čtyřikrát vybíháme z podjezdu. Osmnáctý kilometr věnuji vzpomínce na frajerku 🖤, která nás všechny vyškolila. Předbíhám splašenou veverku (Jasmínko ❤️).
Dva kilometry před koncem uvadám. Závěrečná pasáž k Pernštýnskému náměstí vede po dlažebních kostkách. Za každou další zatáčkou stále není cíl. Zpomaluji, rezignuji.
Po doběhu mám největší radost ze setkání se známými tvářemi. Že si můžu popovídat s fajn lidmi :-).
Cestou domů se mi v autě dělá nevolno na zvracení. Čerstvý vzduch a zlobení dětí mě však brzy po návratu uléčí.
Večer zase pečení, tentokrát narozeninové 🎂.
Neděle 20.4.2025