1/2Maraton Karlovy Vary 2023

Pátek 12.5.2023

Mrskat sebou v bahně se mi momentálně nechce, a tak se vyrážím vzdělávat do Jizerských hor.

Sobota 13.5.2023

V šest hodin ráno na Dračím vrchu ❤️.

Neděle 14.5.2023

Zase.

A pak ještě na Ještědu :-).

Čtvrtek 19.5.2023

Bakalářská práce zadána, takže hurá všichni na šestihodinovku do Loun ;-).

Pátek 19.5.2023

Nervozita před zkouškou z antropomotoriky stoupá. "Když nebudeš vědět, dej to nejdelší. Jako v autoškole." "Přesně takhle jsem jí udělal." :-D

Mám to :-). Jde se na oběd do Green Baru a na čoko-malinovou zmrzlinu tam, kde jí mají nejlepší. Baví mě studovat ❤️.

Zítra nemá ve Varech kdo pohlídat děti. "Ale je vysmátá." Však o nic nejde, ne.

Sobota 20.5.2023

Než dorazí Honza děti pohlídá teta Štěpánka 👍. 

Společně se startovním číslem dostáváme lázeňské oplatky. Mám radost a splněno. Už můžu klidně domů :-D.

Pár metrů po startu zakopávám o dlažební kostku a padám na zem. Mám rozbitá obě kolena. Chtěla bych se podívat jak hodně, ale za běhu to nejde. Nenadělám s tím, pokračuji dál.

Nemusím závodit a ani se mi nechce. Schází mi závodnický náboj. Těžké nohy nejdou :-(. Tentokrát mě nevyhecuje ani Simona, která se přede mě dostává již na druhém kilometru. 

"Jejda, rozbitý kolena. Pojď! Pojď!" Lidi si toho všímají. "Hele, ta holka má rozbitý kolena. Viděls to?"

S úsměvem si plácám už po pěti kilometrech :-).

Mírovo paní je nejlepší fanynka ❤️.

Burcuje mě až zezadu se nebezpečně přibližující žlutý praporek. Jakože bych to nedala ani pod hodinu čtyřicet? To né!

"Výborný! Výborný!"

Dělám, co můžu. Na třináctém kilometru předbíhám Martina. Navzdory čtyřměsíčnímu tréninku mu došly síly. 

"Chudáčku, spadlas?"

Čtyři kilometry před cílem se kolem mě mihne vodič Libor se žlutým praporkem a utíká mi! Makám, co to jde a nestačím mu. To snad ne. 

Libore, zpátky! :-) Tohle mě baví ❤️. Předbíhám Simonu. V centru lázeňského města panuje fantastická atmosféra.

Miluji tyhle závody. 

V cíli poprvé spatřuji svoje zakrvácená kolena. Kluci mě s nimi hned posílají na ošetření do lékařského stanu. 

Následuje sprcha, střevní potíže (vždycky Vary), nedobrý guláš a spěcháme honem na parkoviště, aby se za něj nemuselo tolik platit. Honza je z toho nervózní a já si tak nemůžu náležitě vychutnat popůlmaratonský večer. Neplatíme nic... Může nás vzít na oběd ;-).

 

Prague International Marathon 2023

Pondělí 24.4.2023

Syn odjíždí do školy v přírodě. Zatímco dav šťastných rodičů míří na panáka, já brečím. Autobus ještě ani nezmizel z dohledu a už se mi stýská.

Pátek 28.4.2023

Ráno proběhnutí okolo Poděbrad.

Spolužák voják vypráví otřesný zážitek z fronty. 

Věnujeme pozornost vlastnímu dechu. Nedaří se mi to. Usínám.

K rozvoji agility v hokeji využíváme blazepody. Jsme z těch svítících terčíků nadšení. Koupila bych je dětem domů, ale jsou příliš drahé :-(. Mám však toho nejšikovnějšího kluka na světě ❤️, tak je určitě dokáže vyrobit :-).

Následuje trénink rozvoje síly s medicimbaly v přípravě koulařů a přesun na záživnou přednášku ze sociální patopsychologie, při níž je třeba být ve střehu, kdy se hraje scénka a kdy ne. Matka se naklání k synovu trenérovi. "Sledujte, teď začínám manipulovat, za chvíli budeme stát támhle v koutě." Až z toho zamrazí, že takového člověka znám :-(.

Sobota 29.4.2023

Masáže. Spolužačka vojačka popisuje svoje první setkání se smrtí. 

Skoro po roce v bazéně. Hustý. 

Syn přijel ze školy v přírodě. Bez dvou párů bot, bez mikiny, bez kosmetické taštičky (i s obsahem), bez peněženky (i s obsahem), avšak spokojený :-).

Neděle 30.4.2023

Masáže.

Vracím se domů. Uvolněná, obohacená, nohama zpátky na zemi. 

Pondělí 1.5.2023

Se ty věci z přírody dobře vybalují, když jich polovinu nepřivezl :-D.

Čtvrtek 4.5.2023

Kromě vyzvednutí startovního čísla na neděli si jedu také pro nové Salmingy ❤️. 

"Potřebujete pomoct s výběrem velikosti?" "Ne, děkuju. Potřebuju pomoct s dětma." :-D Tři čiperná upištěná stvoření dávají zabrat ❤️.

Hezký výlet zakončujeme na nejlepší italské zmrzlině v Praze 🍦. V cukrárně, kde se neustále stojí fronta.

Příjemně unavení hned po návratu domů usínáme.

Neděle 7.5.2023

Někdy se jde maraton "jenom" na čárku. Jako právě ten dnešní.

Startuje se pro mě zcela netradičně z Václavského náměstí. Chybí mi tu velkoplošná obrazovka, na níž by se dalo z koridoru sledovat dění u brány. Panuje chladné počasí s oblačnou oblohou. Přála jsem si sluníčko, vedro, tílko, opálit se. Neslyším Eye of tiger.

První kilometry běžíme s Veronikou. "Tobě se loni splnil sen, takže už máš všechno." Přesně tak ;-).

Není kam spěchat. Tohle je jeden z těch devíti maratonů, které je potřeba absolvovat, aby se desátý povedl. 

Na Rašínově nábřeží se těším až se tady v protisměru budou moje holky ❤️ v rámci Juniorského maratonu prohánět  s Afričankami. Zakřičím na ně, že je mám ráda a ať makají. V cíli si pak spolu dáme něco dobrého :-).

Nevolnost drží, čerstvý vzduch je fajn, ale nohy mně prostě nejdou :-(. Nelíbí se mi počasí, změněná trať ani lidi kolem.

K pití si beru raději jen vodu. Mattonka mi však trochu zvedá žaludek, a tak jí spíš plivu.

Michal Havlíček běží stylem kochajícího se turisty. Start Chodovské tretry v šestnáct hodin ho nevzrušuje.

Nechci si s nikým plácat. Nezlobte se. Mám co dělat sama se sebou. Každý jsme sám bojovník v poli.

Od mety půlmaratonu se odvažuji a sahám po ionťáku. Cosi brusinkového hodně naředěného není nic moc. 

"Jste sakra dobrý!":´)

"Já tady nejsem napsaná!" "Ivanko, selfíčko!" "Já tady nejsem napsaná!" "Selfíčko! Selfíčko!" :-D

Pražskými ulicemi se pohybuje dlouhý štrúdl běžců. Nejsem před ním ani za ním. Jsem v něm.

Na pětatřicátém kilometru se začínám rozbíhat. Kličkuji kymácejícím se lazaretem. Celou dobu jsem běžela kulový, tak je teď z čeho brát. Plácám si s klučíkem stojícím u trati. Konečně :-). Vodič na tři hodiny a pětačtyřicet minut může zůstat za mnou.

Vidím před sebou závodnici mistrovství České republiky. Jdu do ní. A další! Posouvám se ještě o jednu pozici. Kde je Iveta? Nebudu na republice poslední :-).

Dva kilometry před koncem se mi dělá hodně zle.

Na Staroměstském náměstí, kde býval cíl, do něj nyní zbývá ještě kilometr.

Za ním následuje neskutečná tlačenice k technickému zázemí. "Neverending," vystihuje to trefně slečna vedle mě. Tohle se nevymyslelo dobře. Druhým mínusem je absence sprch, a tak jsem pak celé odpoledne nepříjemně olepená.

Na Václavském náměstí si nechávám nalít Mattoni Imuno mango. Konečně něco pitelného.

Převléknout a jde se do Country Life pro falafel a nutellovou panna cottu :-).

Úterý 9.5.2023

V Bezručáku potkávám pana Kostku. Vypráví mi o Masarykovi. "Ivano, o tom si přečti, to je zajímavý. Né o mně." :-) 👍