Běh 17. listopadu Kadaň 2022

Čtvrtek 17.11.2022

Bláto, déšť, kašel. 

Augustýnek obsazuje v dětském klání stejně jako Lilianka osmé místo. Po svižném úvodu ve druhé polovině trati bohužel velmi vytuhnul. Dort tak letos není :-(. Musel mi stačit ten včera.

Obava, že mi to po posledním nepovedeném závodě zase nepůjde, se ukazuje jako správná. Jalové nohy, těžký krok, žádná síla. Běží se mi ztěžka :-(. Navíc pociťuji mírnou nevolnost.

Po prvním kilometru se přede mě dostává Bertha. Kdo to je? 🙈 :-D V kopci jí sice beru zpátky, následně se na mě však opět dotahuje a do druhého kola tak probíháme společně, než se mi vzápětí začíná znovu vzdalovat. Tentokrát výrazněji. I podruhé ji v prudkém výběhu ovšem předbíhám a už jí před sebe nepouštím ;-). Honza s Lili krásně fandí ❤️.

Horký mošt, sbalení všeho zabláceného, špinavého a mokrého. Doma pak vybalit, zabalit, vyprat a hurá do studií :-). Za prvním letošním sněhem ❄️.

Sobota 19.11.2022

"Není nikdo tak odolnej, aby vydržel vše."

Máme ho rádi. Já snad na ty jeho přednášky budu jezdit, i když už nás nebude učit :-).

Často dostávám otázku na jak dlouho tu školu mám. Vůbec jí nerozumím. Jak jako na jak dlouho? Dokud mě bude bavit :-). Studuji, protože chci a protože můžu. Obohacuje mě to v mnoha směrech. Miluji to město, tu akademickou půdu ❤️.

"Platí, že příští výuka bude u vás v klubu?" Na vánoční večírek by se přidal i další pan učitel: "No počkejte ale, ten klub se jmenuje "Padesát plus", takže tam můžu jenom já."

Neděle 20.11.2022

Zápočet z rytmické gymnastiky. Původní vize byla si sestavu cvičit každý den. Pak jsem usoudila, že intenzivní nácvik během jednoho večera bude stačit. No, nakonec si jí dvě hodiny předem pouštím alespoň na videu při přednášce ze základů sportovního tréninku. Je toho hodně... Věřím však svojí pohybové paměti a síle adrenalinu ;-). Zápočet všichni úspěšně získáváme a nejvíc se mi líbí, jak nás paní učitelka chválí, že jsme se doma poctivě připravovali a trénovali :-D. 

RunCzech Gala Party 2022

Středa 16.11.2022

Hilton Prague Kongresový sál

Pilsen Trail Krkavec 2022

Sobota 12.11.2022

Po pouhých třech hodinách spánku vyrážíme směr Plzeň. 

Původně jsem si zde zamýšlela zaběhnout maraton, nepočítala jsem však s včerejšími pětadvaceti kilometry. Navíc je  tu hodně práce s přihláškami, takže startuji až o necelé dvě hodiny později na trati dlouhé dvacet dva a půl kilometru. 

Vidím, kudy běžím :-). Pekelně mě bolí stehna. Nemám vůbec žádnou energii, a tak se postupně propadám až si ťapkám na samém chvostu. 

Svítí sluníčko. Všude kolem leží barevné listí. 

Proč na sobě nemám boty do terénu?

Následuji běžce před sebou, kteří míjí odbočku vpravo. Mají ovšem tu chytrou destičku, takže zjišťují naší aktuální polohu a můžeme se vrátit zpět. "To až večer řeknu doma, že jsem se ztratil v lese se třema děvčatama, tak dostanu vyhubováno."

Zajímalo by mě, na jakém kilometru se zrovna nacházím. Kolik mi jich asi tak může ještě zbývat? Jsem už alespoň za polovinou?

Rovinu zpestřuje výběh k rozhledně Krkavec, kde je umístěna jediná občerstvovací stanice. Dávám si na ní colu a pokračuji dál. Je to boj. 

Do cíle zbývá pozvolné dlouhé klesání a asfaltový závěr. 

Mísíme se s maratonci. Vypadám jako oni, ačkoliv běžím kratší trať :-(. 

Po doběhu se převlékám do suchého oblečení. Následuje jídlo, sbalení věcí a pod tíhou únavy náročný přesun do Kulturního centra v Klášterci nad Ohří na slavnostní galavečer Ohřecké osmičky. Běžecko-turistického seriálu, který mi přinesl daleko víc než ten velký zatočený pohár :-) ❤️ 🍀.

Neděle 13.11.2022

Je mi zima, jsem nevyspalá a mám v sobě nějaký bacil :-(. Běh 17. listopadu si zaběhnu až 17. listopadu ;-).

Svatomartinská čelovková 4 2022

Pátek 4.11.2022

Do Jindřichovic se mi s ohledem na náročný víkend, který nás příští týden čeká, příliš nechce. Dostávám však pokyn přihlásit se. Tak tedy tu pěší kategorii jít můžu. 

Pátek 11.11.2022

Večerní čtyřhodinovka probíhá od šesti do desíti na více než osmikilometrovém okruhu. 

Dopředu vůbec nevím, co mě čeká. Jsem i nalomená se závodu nezúčastnit a po dobu jeho konání raději spočinout v teple a bezpečí automobilu. Ale né, nemůžeme v něm celou dobu topit, to bychom pak nedojeli domů. Mám se jít zahřát během.

Do prostoru startu si stoupám na poslední chvíli. Nestíhám si ani nasadit rukavice. A čelovka? Ta mi na hlavě pořádně nedrží a hlavně ani pořádně nesvítí! Jen tak slaboulince :-(.

Tma jako v pytli, pod nohami terénní nerovnosti. Musím se držet běžců, kteří mají lepší světlo. Ježíšku, přeji si pořádnou čelovku, co opravdu hodně svítí.

Mokré listí, kořeny stromů, místy bláto a skutečně výživné kopce. Mezi účastníky se vytváří rozestupy. Rozvázala se mi tkanička u boty, ale nezastavuji, protože se musím držet světla. 

"Nechceš půjčit čelovku?" nabízí mi zničehonic vedle mě probíhající pán. Seslalo mi ho nebe! Jasně, že chci :-). Má jich víc, kdyby se mu vybila. I náhradní baterky si s sebou nese. Ježíšku, ty čelovky prosím rovnou dvě, kdyby se mě můj chlapec opět někdy rozhodl na chvíli zbavit. 

Nasazuji si lehkou svítilnu, jenž skutečně svítí a rázem vidím na cestu! :-) Akce tak pro mě najednou dostává jiný rozměr. Začíná mě bavit.

Konečně si zavazuji tu tkaničku. "Dvě smyčky, to je základ." "Jsem před startem nestíhala." 

Závěrečné tříkilometrové klesání po asfaltu je pak za odměnu. Ve tmě září červená světla větrných elektráren, měsíc překrývá mlha.

Druhé kolo už absolvuji sama. Tma, les, nikde nikdo. Bojím se. Když si odmyslím čelovku... Je to zase něco úplně jiného. Zážitek. Zkušenost, co posouvá dál. Seběh si tentokrát ovšem již moc neužívám, dochází mi síly. Na občerstvovačce si ale dávám colu, načež vzápětí letím vstříc třetímu okruhu. Ještě jednou se překonávám. Zvuky nočního lesa přebíjí šustění bundy a rachot kamínků. 

Dala bych si to i počtvrté, ale stačí. Příště, anebo pěšky s Gustíkem.

Půlnoční obrázky a puzzlíky. Není úplně jednoduché být paní časoměřičovou :-) ❤️.

Dresden Marathon 2022

Neděle 30.10.2022

Pražský maraton ve Stromovce, kam jsem byla původně přihlášená, je zrušen, a tak lanařím svého chlapce na zahraniční výlet. Úspěšně ;-).

"Jak roky letí, lidi stárnou."

Přejezdem hranic rázem mizí mlha a z jasné oblohy září slunce. Na silnici padá při maximální rychlosti rekord. Máme splněno. Už se nemusíme ničím stresovat :-).

Honzík se před závodem místo rozklusávání rozcvičuje jinak. "Užijeme si to tady?" "My si to užíváme pořád ;-)." Doprovázím ho na start desítky, načež se připravuji na ten svůj. Já rozklusávám 🙈.

V koridoru potřebuji čůrat, i když jsem před okamžikem byla. Hodně jsem pila a nějak zapomněla, jak je tohle otravné. Nic, už není kde.

Každou chvíli mám podkopnuté nohy, šťouchá se rukama. Jestli příště raději nekroužit v pětatřiceti lidech v Lounech.

Místo vodičů na tři hodiny a třicet minut začínám s těmi na tři patnáct. První kilometr mi tempo připadá v klidu, ale po třech mám docela dost. Zpomaluji si, ať je později z čeho brát.

Nohy tuhé, vůbec mi to nejde :-(. Líbí se mi akorát průběh tunelem, v němž září světýlka a duní bubny. Jinak se mi trať neskutečně vleče. Bude to dlouhé... ale medaili přivezu ;-). 

Při metě půlmaratonu objevuji na občerstvovací stanici colu! Proto běhám maratony :-). Tak jo, jde se do druhého kola ;-). 

I když běžíme dva okruhy, jejich první poloviny se liší. Sluníčko praží, sundala bych si rukavice. Na stezce podél Labe je za krásného počasí plno lidí. Vypadá to spíš jako na jaře než na podzim.

Tunelem k mému zklamání podruhé již bohužel neprobíháme :-(. Proč jsou ty kelímky s colou poloprázdné? Dejte mi dva.

Dlouhá obrátková pasáž po Käthe-Kollwitz-Ufer představuje nejméně záživný úsek. 

Ještě jednou průběh parkem a na sedmatřicátém cola ve velkých kelímcích 👍. Konečně to začínám rozjíždět. Jak jsem běžela nic moc, síly mi v konci nechybí :-).

Na posledních dvou kilometrech mě doprovází Honza ❤️. Já mu dám, že se na mě nedá koukat, jak vůbec nezvedám nohy a máchám přitom lokty do stran. To teda dá! Mi nestačí 🙈.

Sprchuji se na zimním stadionu a jsem ráda, že už nemusím běžet. 

Cestou domů se zastavujeme na německé benzínce pro olej do auta, nanuky a vracíme se zpátky do husté mlhy. "Pozor, je před vámi mlha." "Kde? Já nic nevidím."