pátek 21. října 2022

Březenská "11" 2022

Neděle 16.10.2022

Včerejší "Pravé staročeské posvícení" jsme navštívit nemohli, na dnešních běžeckých závodech však již v obci Březno nechybíme ;-).

Nemám svůj den :-(. 

Na chvilku ožívám při stometrovém běhu dívek do tří let, kde startují obě mé dcery. Gustík jde s Jasmínkou a já doprovázím Lili, která běží fantasticky. Vypadá to na skvělé druhé místo, ale né. Ona je po drtivém finiši první! :-) 👍 Vracím se za Jasmínkou, nejmladší účastnicí, uzavírající startovní pole úvodního klání. 

Kromě plyšáků pro každého vyhrává Lilianka ještě tašku s cenami. Paní si myslí, že jí neunese, a tak jí ani nechce předat. Lilianka se jí ovšem domáhá a následně jí nedá z ruky :-).


Sedmiletý Augustýnek v kategorii chlapců ve věku sedm až deset let končí v první polovině startovního pole, což je fantastické.


Děti si nechávají pomalovat obličeje a hrají si v tělocvičně místní základní školy. 


Nerozklusaná si stoupám na start hlavního závodu, jehož část trasy znám z nedávné poslední osmé etapy Ohřecké osmičky


Nohy namožené z libereckých kopců v každém kroku bolí. 

Na dlouhé táhlé rovině se docela ztotožňuji se slovy Jiřího Holečka, že se nejedná o žádný orosený zlatavý mok.

"Holka je za tebou sto padesát metrů," hlásí mi na sedmém kilometru Zdeněk. Cože? Jaká holka? Běžím, co můžu. Druhé místo za Anežkou chci já.

V samotném závěru, kdy se vracíme zpět do školního areálu, následuji běžce před sebou, běžícího přes schody. Jenže ono se má jít druhou stranou přes lávku... Né! :-( Zatímco vytočený kluk ve žlutém oděvu to balí, já se vracím, protože nějaký náskok v ženách stále mám. 


Jsem naštvaná. Neberu si ani medaili, což mě zpětně trošku mrzí, neboť takovou ve tvaru rypadla ještě nemám. Emoce však byly v danou chvíli holt silnější.


Podruhé  v krátké době po sobě v Březně opět bloudění. Přitom zdejší trasy nejsou nijak složité.

Šest holek na bedně? Já nevím...


Když je po závodě konečně prostor se najíst, stoly plné dobrot již však zejí prázdnotou. I guláš už došel. Nechápu tedy smysl výdeje stravenek. Jestli ono nebude lepší si příští rok zase zajet raději na kokosku do Klánovic ;-) ❤️.

Liberec Nature Run 2022

Sobota 15.10.2022

V šest hodin ráno otevírám ve vlaku zklamaně krabičku od maminky. Ten štrúdl není jablečný, nýbrž slaný :-(.


Vzpomínka na Runczechové stupně vítězů a chuť si je zopakovat ve mně stále jsou ;-). Cítím se však slabá, bez energie. V momentě, kdy ale ze startovní obálky vytahuji číslo s koridorem "A" a dopis, který mě oslovuje hvězdou, hrnou se mi do očí slzy dojetí. Tady se bojuje vždycky ❤️.

Panuje sychravé podzimní počasí ❤️. Oblohu halí mlha, neustále slabě poprchává.  


Je tu Jana Pekařová a nějaká Barbora. Reprezentantka v běhu do vrchu s šampionkou v mushingu. 


Bezprostředně po výstřelu mě nemile zarážejí tuhé nohy :-(. Rozklusávalo se mi dobře. Do třetího kilometru žije naděje na třetí příčku. 


Když se přede mnou objeví nějaký kopec, vzpomenu si na Tour de Klínovec a je po kopci :-D.

"Do p***. Nejede nahoru lanovka?" Nejede. Lanovka jsou naše nohy a síla v nich. Chlapci, proč v tom kopci přecházíte do chůze? 🙈


Po zdolání lomu následuje terénní klesání. "Pozor, jsou tam díry, kořeny a klouže to!" upozorňuje jedna z mnoha skvělých dobrovolníků. Tyhle technické pasáže mě moc baví :-) ❤️. Jen to dnes nepouštím na úplné maximum, mám jiné priority ;-).

Fanoušci podél celé trasy úžasně povzbuzují :-). 

V samotném závěru čekám oběh náměstí s následným finišem nahoru a ono né! :-( Do cíle přibíháme jednoduše z Rumjancevovy ulice. Předchozí varianta se mi tedy zamlouvala víc. 


Čtvrté místo. Můj druhý nejlepší výsledek v rámci závodů série Runczech


V další krabičce od maminky, co zůstala doma v lednici, se nacházejí brambory. Příště až zase pojedu do Liberce, prosím něco jiného ;-). 
 

pátek 14. října 2022

Běh Smolnickým kopcem 2022

Pátek 30.9.2022

Postoupila jsem do druhého ročníku :-). Bez ztráty bodu. Bez WhatsAppu.

Jede se dál ;-). Po čtvrt roce jsem zpátky v Olomouci. Lidé se usmívají, auta na přechodu pouští, ... úplně jinej svět ❤️

Už zase začínám den pohledem na probouzející se Svatý Kopeček.

Jé, tady od minule vyrostl Lidl.

Probíhá Noc vědců. V tomhle městě se pořád něco děje.
 
Sobota 1.10.2022
 
Poprvé usínám na přednášce. Je toho mnoho a valí se to ze všech stran.

Tanečky. Jako jediná jsem si na ně přivezla šaty a střevíčky. Všichni ostatní jsou ovšem oděni ve sportovním... Aha. Vytahuji tak zpocené elasťáky z rána.

Na zápočet je potřeba mít rytmus. A safra. Ten já mám. Akorát že trochu odlišný :-D.

Vždycky jsem byla tlustá a ošklivá, takže na mě žádný tanečník nevyzbyl. Musela jsem proto tancovat s holkou nebo s jiným párem ve trojici. Teď se to ve třídě, kde převažují kluci, změnilo. "Chyťte vaše těleso partnerku a transportujte jí směrem k zimáku." Příště si můžeme přivést svoje vlastní těleso. Když ono to moje furt někde měří. 

Neděle 2.10.2022


Sportovní diplomacie. Boží dopoledne :-).


Sobota 8.10.2022

Ani se mi do Chodova nechce moc jet. Smrkám, kašlu. Nemám na nic náladu.

Závod nejmenších dětí probíhá nesoutěžní formou, kdy medaili s čokoládovou tyčinkou získává každý. Pro koho jsou však určeny pytlíčky s gumovými bonbónky, připravené v cílovém prostoru, zůstává Lili záhadou. 


Augustýnek obsazuje příčku v polovině startovního pole. 
 
 

Trať s výběhem kopce hned v úvodu zvládá výborně. Mezi početnými dětskými základnami vybíráme jeho angažmá. "Chceš ke žlutým, zeleným nebo kruhovým?" "Ke kruhovým!"

Ženy společně s dorostenci a juniorkami absolvují dva okruhy o délce tisíc osm set metrů.

Vybíháme v poklidném tempu. Držím se za Romanou Lubinovou a šla bych před ní, ale na úzké cestě není kudy. Stoupání je výživné. Když už si myslím, že je mu konec, pokračuje vzápětí za zatáčkou dál. Stačí pár kluzkých kroků v bahnitém úseku a Romana mi rázem poodskakuje. Následuje seběh dolů, průběh atletickým stadionem a to celé ještě jednou.
 

Vyklusávám k Bílé vodě, kterou znám z Chodovské vlečky. V dálce přitom slyším, jak již probíhá vyhlašování žen.

Moje kategorie se ovšem stejně nevyhlašovala, tak nevím, proč byla vlastně vůbec vypsána... Vyzvedávám si však alespoň peněžitou prémii za celkové páté místo. Proplatí startovné a můžou se koupit pistácie v čokoládě ;-).

Po doběhu mužů to balíme a přesouváme se k vrchu Rubínu na buřtobraní :-) ❤️.

 
 

úterý 4. října 2022

Jimlínská tretra 2022

Středa 28.9.2022

Jimlín je dalším z řady míst, kde se ocitám poprvé.

Jasmínka krásně ťapká. Nechává za sebou jednoho chlapečka. Za páté místo si poté vybírá modré colové lízátko a je spokojená :-).

Dospělí mají na výběr mezi pětikilometrovou a devítikilometrovou tratí. Po vyhlášení dětských kategorií, které se trošku protáhlo, následuje bleskurychlý společný start obou hlavních závodů. Nestíhám se na něj ani pořádně postavit, natož si nasadit sluneční brýle, a už se běží. 
 

Slyším za sebou Honzu, který mě však stále ne a ne předběhnout. Snad mi zase nezkoumá ty chlupy pod zadkem... Nezkoumá, je to dobrý, už jde vpřed. 

Nikdo přede mnou, nikdo za mnou. Všude kolem jen pole. Oblaka, vítr. Trasa se mi líbí, akorát škoda, že je tak krátká. Snesla bych i dvojnásobnou vzdálenost. Nemusím se nikam honit. Baví mě to :-).

Značení sprejem je stejně jako v Bečově perfektní a jednoduché. Nehrozí krádež fáborků ani cedulí. Navíc je po závodě není třeba uklízet. Tip do Krásna ;-).


Při vyhlášení mužské pětky stojím naneštěstí uzamčena uvnitř školní budovy. Na to svoje jsem již úspěšně propuštěna :-). Měním si s Honzíkem mošt, protože za druhé místo se dával lepší.


Běchovice 2022 - Podvacáté v řadě :-)

Neděle 25.9.2022

Den, kdy se rozzářil svět :-).

Běžet se mi nechce, spát se mi chce :-D.

Uplynulých dvacet let mívám poslední zářijovou neděli pokaždé stejný program. Vybíhám z Běchovic vstříc Praze ❤️.
 
  
"Pozor na začátek, potom makej!"
 
Dohromady s chlapama mě to nebaví. Pořád se přede mě někdo valí. Rychlejší holky mi utekly. Nejde mi to :-(.

"Chomutov halfmarathon?" pamatuje si mě kdosi. 

Zapomněla jsem si sebrat kaštan a běžet s ním. Vůbec nevím, jak se mi to mohlo stát. 

Druhá polovina závodu je pocitově o něco málo lepší. 


Šest set metrů před cílem mě předbíhá Kujda. Na jeho kmitající oranžový dres, stejně jako včera na běžce před námi, ve finiši bohužel nestačím.

I přesto, že se dnes nemuselo závodit, zaběhla jsem si zde však po loňském traťovém osobáku svůj druhý nejrychlejší čas. Medaile letos necinkla, cinká to ale jinde. A to je nejvíc 🍀