Šťastné a veselé 2022 :-)

Prosinec 2022

Vánoční 10 km okolo Boleveckých rybníků 2022

Neděle 18.12.2022

Z víru Vánoc, zápočtů, zkoušek, stěhování, tří dětí a pracovních povinností chvilkový únik do zmrzlé, sněhem poprášené krajiny.

Je mínus osm. Oblékám na sebe, co mám. Dvoje rukavice, čepici. Můj chlapec mi sděluje, že vypadám strašně a se slovy abych měla něco na ty svoje stránky mě hned fotodokumentuje.

Desítkáře čeká jeden velký okruh plus tři malé. Ty ovšem nevím, kudy vedou. Panu Šroubkovi totiž není pořádně rozumět a ostatní běžci nevzrušeně odpovídají, že uvidí až potom podle ostatních...

Navzdory krosovým botám mi to na sněhovém podkladu podkluzuje. Horní část těla mám zahřátou, svlékla bych jednu vrstvu. Nohy zůstávají zmrzlé. Neběží se mi lehce. Sedmikilometrový okruh se mi však líbí. Až je mi líto, že tady na něm dnes neběžím maraton.

Velké kolo bylo jasné no a kam teď dál? "Rovně a pod kopcem doleva." 

Kilometrový okruh mě už tolik nebaví. V tom předposledním navíc zjišťuji, že se otáčíme dál než bychom měli. Pozoruji proto ostatní desítkáře, kde zabočují a je to tak půl na půl, takže v posledním kole obracím také dřív. Stačilo tam postavit cedulku. 

Po proběhnutí zpátky za dětmi a kozou Rózou :-).

Christmas Night Run Olomouc 2022

Pátek 9.12.2022

Plzeň - Olomouc 5:4 "Jinak bych ti nevolal, kdybysme prohráli." :-D Se na nás nějak dotahují, Plzeňáci 🙈.

Sobota 10.12.2022

"Naučit vás nemůžu nic, naučí vás život. Ale můžu vás nasměrovat."

"Já nepoletím jako drak, ale jako chcíplá vrána." V šatně je veselo. "Máte čelovku?" "Né." "Mně se zdálo, že je povinná." "Já budu zářit i tak." ;-) A snad i poletím jako ten drak.

Chybí mi tu Augustýnek s Liliankou a Honzík, který bude zítra kroužit v Lounech, aby potrénoval na Bolevák. A tak zase můžu rtěnku a triko do kalhot. Retro holka ;-).

Připadá mi, že v koridoru nejsou žádní rychlíci, po startu se však nestačím divit. Kupředu se rázem valí hromada běžců. Mezi nimi i jedna žena. Dobíhám jí, ale jen na chvilku. Vzápětí se mi začíná vzdalovat, až postupně zmizí z dohledu :-(.

Líbí se mi ten světýlkový štrúdl proudící oběma parky :-).

Předbíháme se s Ríšou Bednářem a klukem, co jsem ho tipovala na vítězství. V závěru jsou oba  rychlejší.  

V cíli si dávám teplý hruškový nápoj a jdu vyklusat.

Divím se, že mě vyhlašují na prvním místě. Ahá, tak ona je starší. To nevadí :-).

Po vyhlášení mířím rovnou na třetí pokus zápočtového testu z anatomie a fyziologie. Třetí ze tří. Ani na stromeček se nejdu podívat, jak jsem z něj nervózní. 

Neděle 11.12.2022

Nemusím tahleta dramata... Je to tam! :-)

Konečně :-) 🎄.

Adventní běh Žatcem 2022

Já se na televizi nedívám, jemu hraje v každé místnosti. Já spím ve tmě, on potřebuje, aby pořád něco svítilo. On má rád retro, já bych ty kusy nábytku starší než my dva dohromady vyhodila. Já mám tři děti, on žil dvacet let sám... :-D

Sobota 4.12.2022

Přes noc napadnutá vrstva sněhu vzápětí hned taje, a tak nás čeká blátivá pasáž. Při rozklusání jí stěží překonávám, zvažuji proto krosové obutí. Ale ne, asfaltu je tu víc a rozhodne kopec.

Na startu vidím neznámé rychlé tváře. Až k blátivému úseku držím druhou příčku mezi ženami. Na blátě se přede mě dostává Petra Bulecová s běžkyní v oranžovém. V kopci se na ně ovšem dotahuji, načež je v úvodu druhého kola předbíhám zpět. Blíží se však znovu bláto a já honem rozmýšlím, co teď udělat jinak... Namísto zprava to beru zleva. Bác! "Ivčo, dobrý?" Jsou zase přede mnou. Né :-(. Pociťuji zoufalství. Potácím se namístě a ve snaze vymanit se ze spárů kluzké hnědé hmoty se chytám pletiva, ale nepomáhá to. Spíše naopak. Holky pak můžu v kopci stahovat jak chci, stejně už je nepředčím. Vedle kopce rozhodovalo i bláto.

V rámci vyklusání se na okruh vydávám ještě jednou. Orazítkovat se i z druhé strany :-D.

Převléknutí, vyhlášení, koláče. Čaj již došel a grog nepijeme. Sbalení brány a hurá na vánoční večírek Živého Sokolovska :-).

Adventní běh Sokolov 2022

Neděle 27.11.2022

Když jsem loni přicházela s předstihem ke kavárně Retro coffee & bar a viděla Honzíka připravovat bránu, nenapadlo mě, že jí tady za rok budeme stavět spolu ❤️.

Můj chlapec je autorem trasy a protože dávat dvě stovky za šest kilometrů mu přišlo hodně, nachystal desetikilometrovou trať.

Na běhání to dnes úplně není, ale chci ten pěkný adventní diplom, co mi večer ukazoval :-), takže jdu a běží se mi nečekaně moc hezky. Sluníčko, Medard. Postavila bych tu kolem něj cyklostezku, jako se to dělá v Ústeckém kraji, a nemělo by to chybu ;-). 

Dobíhá mě Honza a běžíme spolu. Na třetí místo mám snad nějaký náskok, tak bych i zpomalila, jenže Honza je třetí a dotírá na něj další muž, takže utíkám, co můžu, ať jsme na bedně oba ;-).

Postupně je za sebou přestávám slyšet. Rovina podél vody je dlouhá. Nestačilo těch kilometrů jenom šest? :-D

Zatímco děti v cíli baští perníčky a nosí čaj, Honzík breptá cosi o rozvodových papírech :-*.

Vyhrávám poukázku do kavárny. Né na pivo, jupí :-).

By to v lednu mohlo v Bezručáku letět, pokud nenasněží a nesním o Vánocích moc cukroví.

Běh 17. listopadu Kadaň 2022

Čtvrtek 17.11.2022

Bláto, déšť, kašel. 

Augustýnek obsazuje v dětském klání stejně jako Lilianka osmé místo. Po svižném úvodu ve druhé polovině trati bohužel velmi vytuhnul. Dort tak letos není :-(. Musel mi stačit ten včera.

Obava, že mi to po posledním nepovedeném závodě zase nepůjde, se ukazuje jako správná. Jalové nohy, těžký krok, žádná síla. Běží se mi ztěžka :-(. Navíc pociťuji mírnou nevolnost.

Po prvním kilometru se přede mě dostává Bertha. Kdo to je? 🙈 :-D V kopci jí sice beru zpátky, následně se na mě však opět dotahuje a do druhého kola tak probíháme společně, než se mi vzápětí začíná znovu vzdalovat. Tentokrát výrazněji. I podruhé ji v prudkém výběhu ovšem předbíhám a už jí před sebe nepouštím ;-). Honza s Lili krásně fandí ❤️.

Horký mošt, sbalení všeho zabláceného, špinavého a mokrého. Doma pak vybalit, zabalit, vyprat a hurá do studií :-). Za prvním letošním sněhem ❄️.

Sobota 19.11.2022

"Není nikdo tak odolnej, aby vydržel vše."

Máme ho rádi. Já snad na ty jeho přednášky budu jezdit, i když už nás nebude učit :-).

Často dostávám otázku na jak dlouho tu školu mám. Vůbec jí nerozumím. Jak jako na jak dlouho? Dokud mě bude bavit :-). Studuji, protože chci a protože můžu. Obohacuje mě to v mnoha směrech. Miluji to město, tu akademickou půdu ❤️.

"Platí, že příští výuka bude u vás v klubu?" Na vánoční večírek by se přidal i další pan učitel: "No počkejte ale, ten klub se jmenuje "Padesát plus", takže tam můžu jenom já."

Neděle 20.11.2022

Zápočet z rytmické gymnastiky. Původní vize byla si sestavu cvičit každý den. Pak jsem usoudila, že intenzivní nácvik během jednoho večera bude stačit. No, nakonec si jí dvě hodiny předem pouštím alespoň na videu při přednášce ze základů sportovního tréninku. Je toho hodně... Věřím však svojí pohybové paměti a síle adrenalinu ;-). Zápočet všichni úspěšně získáváme a nejvíc se mi líbí, jak nás paní učitelka chválí, že jsme se doma poctivě připravovali a trénovali :-D. 

RunCzech Gala Party 2022

Středa 16.11.2022

Hilton Prague Kongresový sál

Pilsen Trail Krkavec 2022

Sobota 12.11.2022

Po pouhých třech hodinách spánku vyrážíme směr Plzeň. 

Původně jsem si zde zamýšlela zaběhnout maraton, nepočítala jsem však s včerejšími pětadvaceti kilometry. Navíc je  tu hodně práce s přihláškami, takže startuji až o necelé dvě hodiny později na trati dlouhé dvacet dva a půl kilometru. 

Vidím, kudy běžím :-). Pekelně mě bolí stehna. Nemám vůbec žádnou energii, a tak se postupně propadám až si ťapkám na samém chvostu. 

Svítí sluníčko. Všude kolem leží barevné listí. 

Proč na sobě nemám boty do terénu?

Následuji běžce před sebou, kteří míjí odbočku vpravo. Mají ovšem tu chytrou destičku, takže zjišťují naší aktuální polohu a můžeme se vrátit zpět. "To až večer řeknu doma, že jsem se ztratil v lese se třema děvčatama, tak dostanu vyhubováno."

Zajímalo by mě, na jakém kilometru se zrovna nacházím. Kolik mi jich asi tak může ještě zbývat? Jsem už alespoň za polovinou?

Rovinu zpestřuje výběh k rozhledně Krkavec, kde je umístěna jediná občerstvovací stanice. Dávám si na ní colu a pokračuji dál. Je to boj. 

Do cíle zbývá pozvolné dlouhé klesání a asfaltový závěr. 

Mísíme se s maratonci. Vypadám jako oni, ačkoliv běžím kratší trať :-(. 

Po doběhu se převlékám do suchého oblečení. Následuje jídlo, sbalení věcí a pod tíhou únavy náročný přesun do Kulturního centra v Klášterci nad Ohří na slavnostní galavečer Ohřecké osmičky. Běžecko-turistického seriálu, který mi přinesl daleko víc než ten velký zatočený pohár :-) ❤️ 🍀.

Neděle 13.11.2022

Je mi zima, jsem nevyspalá a mám v sobě nějaký bacil :-(. Běh 17. listopadu si zaběhnu až 17. listopadu ;-).

Svatomartinská čelovková 4 2022

Pátek 4.11.2022

Do Jindřichovic se mi s ohledem na náročný víkend, který nás příští týden čeká, příliš nechce. Dostávám však pokyn přihlásit se. Tak tedy tu pěší kategorii jít můžu. 

Pátek 11.11.2022

Večerní čtyřhodinovka probíhá od šesti do desíti na více než osmikilometrovém okruhu. 

Dopředu vůbec nevím, co mě čeká. Jsem i nalomená se závodu nezúčastnit a po dobu jeho konání raději spočinout v teple a bezpečí automobilu. Ale né, nemůžeme v něm celou dobu topit, to bychom pak nedojeli domů. Mám se jít zahřát během.

Do prostoru startu si stoupám na poslední chvíli. Nestíhám si ani nasadit rukavice. A čelovka? Ta mi na hlavě pořádně nedrží a hlavně ani pořádně nesvítí! Jen tak slaboulince :-(.

Tma jako v pytli, pod nohami terénní nerovnosti. Musím se držet běžců, kteří mají lepší světlo. Ježíšku, přeji si pořádnou čelovku, co opravdu hodně svítí.

Mokré listí, kořeny stromů, místy bláto a skutečně výživné kopce. Mezi účastníky se vytváří rozestupy. Rozvázala se mi tkanička u boty, ale nezastavuji, protože se musím držet světla. 

"Nechceš půjčit čelovku?" nabízí mi zničehonic vedle mě probíhající pán. Seslalo mi ho nebe! Jasně, že chci :-). Má jich víc, kdyby se mu vybila. I náhradní baterky si s sebou nese. Ježíšku, ty čelovky prosím rovnou dvě, kdyby se mě můj chlapec opět někdy rozhodl na chvíli zbavit. 

Nasazuji si lehkou svítilnu, jenž skutečně svítí a rázem vidím na cestu! :-) Akce tak pro mě najednou dostává jiný rozměr. Začíná mě bavit.

Konečně si zavazuji tu tkaničku. "Dvě smyčky, to je základ." "Jsem před startem nestíhala." 

Závěrečné tříkilometrové klesání po asfaltu je pak za odměnu. Ve tmě září červená světla větrných elektráren, měsíc překrývá mlha.

Druhé kolo už absolvuji sama. Tma, les, nikde nikdo. Bojím se. Když si odmyslím čelovku... Je to zase něco úplně jiného. Zážitek. Zkušenost, co posouvá dál. Seběh si tentokrát ovšem již moc neužívám, dochází mi síly. Na občerstvovačce si ale dávám colu, načež vzápětí letím vstříc třetímu okruhu. Ještě jednou se překonávám. Zvuky nočního lesa přebíjí šustění bundy a rachot kamínků. 

Dala bych si to i počtvrté, ale stačí. Příště, anebo pěšky s Gustíkem.

Půlnoční obrázky a puzzlíky. Není úplně jednoduché být paní časoměřičovou :-) ❤️.

Dresden Marathon 2022

Neděle 30.10.2022

Pražský maraton ve Stromovce, kam jsem byla původně přihlášená, je zrušen, a tak lanařím svého chlapce na zahraniční výlet. Úspěšně ;-).

"Jak roky letí, lidi stárnou."

Přejezdem hranic rázem mizí mlha a z jasné oblohy září slunce. Na silnici padá při maximální rychlosti rekord. Máme splněno. Už se nemusíme ničím stresovat :-).

Honzík se před závodem místo rozklusávání rozcvičuje jinak. "Užijeme si to tady?" "My si to užíváme pořád ;-)." Doprovázím ho na start desítky, načež se připravuji na ten svůj. Já rozklusávám 🙈.

V koridoru potřebuji čůrat, i když jsem před okamžikem byla. Hodně jsem pila a nějak zapomněla, jak je tohle otravné. Nic, už není kde.

Každou chvíli mám podkopnuté nohy, šťouchá se rukama. Jestli příště raději nekroužit v pětatřiceti lidech v Lounech.

Místo vodičů na tři hodiny a třicet minut začínám s těmi na tři patnáct. První kilometr mi tempo připadá v klidu, ale po třech mám docela dost. Zpomaluji si, ať je později z čeho brát.

Nohy tuhé, vůbec mi to nejde :-(. Líbí se mi akorát průběh tunelem, v němž září světýlka a duní bubny. Jinak se mi trať neskutečně vleče. Bude to dlouhé... ale medaili přivezu ;-). 

Při metě půlmaratonu objevuji na občerstvovací stanici colu! Proto běhám maratony :-). Tak jo, jde se do druhého kola ;-). 

I když běžíme dva okruhy, jejich první poloviny se liší. Sluníčko praží, sundala bych si rukavice. Na stezce podél Labe je za krásného počasí plno lidí. Vypadá to spíš jako na jaře než na podzim.

Tunelem k mému zklamání podruhé již bohužel neprobíháme :-(. Proč jsou ty kelímky s colou poloprázdné? Dejte mi dva.

Dlouhá obrátková pasáž po Käthe-Kollwitz-Ufer představuje nejméně záživný úsek. 

Ještě jednou průběh parkem a na sedmatřicátém cola ve velkých kelímcích 👍. Konečně to začínám rozjíždět. Jak jsem běžela nic moc, síly mi v konci nechybí :-).

Na posledních dvou kilometrech mě doprovází Honza ❤️. Já mu dám, že se na mě nedá koukat, jak vůbec nezvedám nohy a máchám přitom lokty do stran. To teda dá! Mi nestačí 🙈.

Sprchuji se na zimním stadionu a jsem ráda, že už nemusím běžet. 

Cestou domů se zastavujeme na německé benzínce pro olej do auta, nanuky a vracíme se zpátky do husté mlhy. "Pozor, je před vámi mlha." "Kde? Já nic nevidím."

Březenská "11" 2022

Neděle 16.10.2022

Včerejší "Pravé staročeské posvícení" jsme navštívit nemohli, na dnešních běžeckých závodech však již v obci Březno nechybíme ;-).

Nemám svůj den :-(. 

Na chvilku ožívám při stometrovém běhu dívek do tří let, kde startují obě mé dcery. Gustík jde s Jasmínkou a já doprovázím Lili, která běží fantasticky. Vypadá to na skvělé druhé místo, ale né. Ona je po drtivém finiši první! :-) 👍 Vracím se za Jasmínkou, nejmladší účastnicí, uzavírající startovní pole úvodního klání. 

Kromě plyšáků pro každého vyhrává Lilianka ještě tašku s cenami. Paní si myslí, že jí neunese, a tak jí ani nechce předat. Lilianka se jí ovšem domáhá a následně jí nedá z ruky :-).

Sedmiletý Augustýnek v kategorii chlapců ve věku sedm až deset let končí v první polovině startovního pole, což je fantastické.

Děti si nechávají pomalovat obličeje a hrají si v tělocvičně místní základní školy. 

Nerozklusaná si stoupám na start hlavního závodu, jehož část trasy znám z nedávné poslední osmé etapy Ohřecké osmičky. 

Nohy namožené z libereckých kopců v každém kroku bolí. 

Na dlouhé táhlé rovině se docela ztotožňuji se slovy Jiřího Holečka, že se nejedná o žádný orosený zlatavý mok.

"Holka je za tebou sto padesát metrů," hlásí mi na sedmém kilometru Zdeněk. Cože? Jaká holka? Běžím, co můžu. Druhé místo za Anežkou chci já.

V samotném závěru, kdy se vracíme zpět do školního areálu, následuji běžce před sebou, běžícího přes schody. Jenže ono se má jít druhou stranou přes lávku... Né! :-( Zatímco vytočený kluk ve žlutém oděvu to balí, já se vracím, protože nějaký náskok v ženách stále mám. 

Jsem naštvaná. Neberu si ani medaili, což mě zpětně trošku mrzí, neboť takovou ve tvaru rypadla ještě nemám. Emoce však byly v danou chvíli holt silnější.

Podruhé  v krátké době po sobě v Březně opět bloudění. Přitom zdejší trasy nejsou nijak složité.

Šest holek na bedně? Já nevím...

Když je po závodě konečně prostor se najíst, stoly plné dobrot již však zejí prázdnotou. I guláš už došel. Nechápu tedy smysl výdeje stravenek. Jestli ono nebude lepší si příští rok zase zajet raději na kokosku do Klánovic ;-) ❤️.

Liberec Nature Run 2022

Sobota 15.10.2022

V šest hodin ráno otevírám ve vlaku zklamaně krabičku od maminky. Ten štrúdl není jablečný, nýbrž slaný :-(.

Vzpomínka na Runczechové stupně vítězů a chuť si je zopakovat ve mně stále jsou ;-). Cítím se však slabá, bez energie. V momentě, kdy ale ze startovní obálky vytahuji číslo s koridorem "A" a dopis, který mě oslovuje hvězdou, hrnou se mi do očí slzy dojetí. Tady se bojuje vždycky ❤️.

Panuje sychravé podzimní počasí ❤️. Oblohu halí mlha, neustále slabě poprchává.  

Je tu Jana Pekařová a nějaká Barbora. Reprezentantka v běhu do vrchu s šampionkou v mushingu. 

Bezprostředně po výstřelu mě nemile zarážejí tuhé nohy :-(. Rozklusávalo se mi dobře. Do třetího kilometru žije naděje na třetí příčku. 

Když se přede mnou objeví nějaký kopec, vzpomenu si na Tour de Klínovec a je po kopci :-D.

"Do p***. Nejede nahoru lanovka?" Nejede. Lanovka jsou naše nohy a síla v nich. Chlapci, proč v tom kopci přecházíte do chůze? 🙈

Po zdolání lomu následuje terénní klesání. "Pozor, jsou tam díry, kořeny a klouže to!" upozorňuje jedna z mnoha skvělých dobrovolníků. Tyhle technické pasáže mě moc baví :-) ❤️. Jen to dnes nepouštím na úplné maximum, mám jiné priority ;-).

Fanoušci podél celé trasy úžasně povzbuzují :-). 

V samotném závěru čekám oběh náměstí s následným finišem nahoru a ono né! :-( Do cíle přibíháme jednoduše z Rumjancevovy ulice. Předchozí varianta se mi tedy zamlouvala víc. 

Čtvrté místo. Můj druhý nejlepší výsledek v rámci závodů série Runczech. 

V další krabičce od maminky, co zůstala doma v lednici, se nacházejí brambory. Příště až zase pojedu do Liberce, prosím něco jiného ;-). 

 

Běh Smolnickým kopcem 2022

Pátek 30.9.2022

Postoupila jsem do druhého ročníku :-). Bez ztráty bodu. Bez WhatsAppu.

Jede se dál ;-). Po čtvrt roce jsem zpátky v Olomouci. Lidé se usmívají, auta na přechodu pouští, ... úplně jinej svět ❤️. 

Už zase začínám den pohledem na probouzející se Svatý Kopeček.

Jé, tady od minule vyrostl Lidl.

Probíhá Noc vědců. V tomhle městě se pořád něco děje.

 

Sobota 1.10.2022

 

Poprvé usínám na přednášce. Je toho mnoho a valí se to ze všech stran.

Tanečky. Jako jediná jsem si na ně přivezla šaty a střevíčky. Všichni ostatní jsou ovšem oděni ve sportovním... Aha. Vytahuji tak zpocené elasťáky z rána.

Na zápočet je potřeba mít rytmus. A safra. Ten já mám. Akorát že trochu odlišný :-D.

Vždycky jsem byla tlustá a ošklivá, takže na mě žádný tanečník nevyzbyl. Musela jsem proto tancovat s holkou nebo s jiným párem ve trojici. Teď se to ve třídě, kde převažují kluci, změnilo. "Chyťte vaše těleso partnerku a transportujte jí směrem k zimáku." Příště si můžeme přivést svoje vlastní těleso. Když ono to moje furt někde měří. 

Neděle 2.10.2022

Sportovní diplomacie. Boží dopoledne :-).

Sobota 8.10.2022

Ani se mi do Chodova nechce moc jet. Smrkám, kašlu. Nemám na nic náladu.

Závod nejmenších dětí probíhá nesoutěžní formou, kdy medaili s čokoládovou tyčinkou získává každý. Pro koho jsou však určeny pytlíčky s gumovými bonbónky, připravené v cílovém prostoru, zůstává Lili záhadou. 

Augustýnek obsazuje příčku v polovině startovního pole. 

 

 

Trať s výběhem kopce hned v úvodu zvládá výborně. Mezi početnými dětskými základnami vybíráme jeho angažmá. "Chceš ke žlutým, zeleným nebo kruhovým?" "Ke kruhovým!"

Ženy společně s dorostenci a juniorkami absolvují dva okruhy o délce tisíc osm set metrů.

Vybíháme v poklidném tempu. Držím se za Romanou Lubinovou a šla bych před ní, ale na úzké cestě není kudy. Stoupání je výživné. Když už si myslím, že je mu konec, pokračuje vzápětí za zatáčkou dál. Stačí pár kluzkých kroků v bahnitém úseku a Romana mi rázem poodskakuje. Následuje seběh dolů, průběh atletickým stadionem a to celé ještě jednou.

 

Vyklusávám k Bílé vodě, kterou znám z Chodovské vlečky. V dálce přitom slyším, jak již probíhá vyhlašování žen.

Moje kategorie se ovšem stejně nevyhlašovala, tak nevím, proč byla vlastně vůbec vypsána... Vyzvedávám si však alespoň peněžitou prémii za celkové páté místo. Proplatí startovné a můžou se koupit pistácie v čokoládě ;-).

Po doběhu mužů to balíme a přesouváme se k vrchu Rubínu na buřtobraní :-) ❤️.