středa 11. dubna 2018

Patnáctka v Bezručáku 2018

Patnáctka v Bezručáku sice původně nebyla z důvodu konání hned následující den po pražském půlmaratonu vůbec v plánu, ale copak bych se já vydržela jenom dívat na to, jak ostatní běží... :-D
 
Neděle 8.4.2018

Moje první slova po probuzení zní jednoznačně: " Jedna třicet čtyřicet jedna" :-D. S tím se vstává skutečně hezky :-).

V klání nejmenší dětské kategorie elévů dosahuje Augustýnek na svojí první bednu v životě :-).
 
 
 
Noha po včerejším výkonu bolí intenzivněji, a tak mám obavu, zda se mi podaří ji vůbec rozhýbat... :-(
 
 
Po startu vyrážím svižně kupředu. Skupinka, v níž by se pěkně běželo, se mi již po úvodním kilometru začíná postupně vzdalovat. Chybí síly... Z předchozího dne ve mně příliš mnoho energie nezbylo.
 
Na pátém kilometru dostávám od na kole jedoucího Krakonoše k občerstvení ionťák, který pil Jarda Kulhavý na olympiádě v Riu. Chvilku si s ním i povídám, což bych při závodě sice úplně neměla, ale když mě tak ten dnešní výklus víc utíká :-).
 
K obrátce dobíhám s naprosto tuhýma nohama. Ještěže se zpátky běží dolů.
 
Opět se rozjíždím :-). Povzbuzujeme se navzájem s běžci v protisměru. Skrze mračna se prodírají zářivé sluneční paprsky. Cítím radost. Ze života, z pohybu, z vůně jara, ze svého včerejšího sebepřekonání. Užívám si krásy okamžiku a letííím :-).

Jarda v tom Riu bral tenkrát stříbro, ne? ;-)
 

Pominuli svůj včerejší mezičas 1:03:59 hod. z Prahy, jedná se o můj nový osobní rekord na patnáctikilometrové distanci. Ale já ho nepomíjím :-).
 

Šampion & šampionka  ❤️. Skoro jako po příjezdu z mistrovství světa... ;-)


 Krásný den ve společnosti úžasných lidí. Díky za ty chvíle :-).

Škoda pouze zbytečného nesouladu mezi pořadateli závodů mládeže a hlavního běhu, chybějícího guláše, úbytku sponzorů a uvažované záměny za trail... Silničních patnáctek se koná přece jen poskrovnu.

Žádné komentáře:

Okomentovat