úterý 22. března 2016

Běh Michalským výpadem 2016

Sobota 12.3.2016

Desetikilometrový Běh Michalským výpadem se běží na třech okruzích vedoucích Bezručovými sady s průběhem na atletickém stadionu v každém kole. Trasa vede částečně po měkkých površích. Obsahuje četné zatáčky, výběhy a seběhy, což mám ráda :-).

Před startem proběhne možná až příliš dlouhá rozprava ve stylu cíl bude v cíli :-).


Brzy po startu koukám, že najednou běžím vedle pozdější vítězky Zuzky Svobodové z AK Drnovice. To je nějaký divný, říkám si v duchu. Tady něco nehraje.


Jasně, že nehraje. Nevydržím s ní běžet ani první kolo, na jehož konci jsem navíc totálně vytuhlá. Strašně mě bolí stehna, ale co. Když to bolí, tak to přece sílí, ne? :-)


V hlavě mi pořád zní:                    "Všude kolem moře, tak pojď hledat břeh
                                                       než pustíme se a než nám dojde dech:" 

Nohy bolí a já mám co dělat, abych se na trati nemotala jako nějaký dezorientovaný jedinec. Jednou dokonce na chvíli omylem vběhnu do protisměru. Na stadionu zase pro změnu zakopnu o hrazení, ale za to může ten stovkař, co mě při předbíhání povzbudil. Úplně mě vykolejil :-D. 


Sice je z toho nakonec nejrychlejší letošní desítka, nicméně spokojená být rozhodně nemůžu. Škoda toho opravdu mizerného rozložení sil. Jinak mohla být úplně v pohodě pod pětačtyřicet minut. Příště :-).

Na vyhlášení nečekám, běžím hned s Gustíčkem domů. Čeká tam sprcha, jídlo a biatlon :-).

Později zjišťuji, že jsem stejně jako na Slavonínské desítce, skončila opět čtvrtá. V obou případech jsem shodou okolností měla doma po závodech k jídlu připravené brambory. Jestli ono by tak nestálo za to popřemýšlet nad tím, že si napříště přichystám něco jiného. Třeba rýži... ;-)

Žádné komentáře:

Okomentovat